Jan Fingerland: Začátek konce švédsko-tureckého sporu o NATO
Je to vlastně paradox. V okamžiku, kdy jsou diplomatické akcie Severoatlantické aliance nejvýše, čelí NATO hluboké vnitřní krizi způsobené vnitřními rozpory. Způsobila je zvláštní situace, kdy rozšíření NATO o Finsko a Švédsko začalo překvapivě blokovat Turecko kvůli vlastním zájmům.
Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi vadilo, že Seveřané poskytují útočiště lidem spojeným se Stranou kurdských pracujících (PKK) a jejími odnožemi. A také kritizoval zbrojní embargo, které Finsko a Švédsko uvalily na Ankaru poté, co Turecko zahájilo vojenské operace proti Kurdům na syrském území. Kurdské organizace v Sýrii jsou přitom na Západě považovány za klíčové síly v boji proti Islámskému státu.
Dvě perspektivy
Čtěte také
Z „radostné události“ se stala „rodinná krize“ s nejasným výsledkem. Ten je ještě stále nejasný, ale zdá se, že se turecký vlk trochu nažere a severská a alianční koza zůstane skoro celá. Spor byl především mezi Tureckem a Švédskem, nikoli Finskem. Švédsko je dlouhodobým cílem mnoha kurdských utečenců, ať už z Turecka, Sýrie, Iráku, nebo Íránu, tamní komunita má kolem 100 tisíc lidí, a dokonce i vlastní poslance v parlamentu.
Turecký prezident má pravdu v tom, že Strana kurdských pracujících (PKK) a její odnože, včetně těch, které působí v Sýrii, mohou být zapojeny do teroristických útoků proti tureckým cílům, a je dokonce možné, že švédská strana nevěnovala tureckým výhradám dostatečnou pozornost, protože kurdský problém vnímá humanitárním pohledem nebo z lidskoprávního hlediska, nikoli bezpečnostního.
Nyní se rýsuje kompromis. Švédsko zavede přísnější protiteroristické zákony, které budou platit už od začátku července. Podle této nové úpravy bude policie moct více sledovat komunikaci lidí podezřelých z terorismu, i když není jasné, jestli se tím mění švédský pohled na PKK a její činnost.
Čtěte také
Premiérka Magdalena Anderssonová také veřejně prohlásila, že respektuje turecké bezpečnostní zájmy – to přinejmenším mění atmosféru. Švédsko tedy do určité míry Turecku ustoupilo a umožnilo Erdoganovi zachovat si tvář. Švédové také signalizovali, že jsou ochotni revidovat své zbrojní embargo vůči Turecku, Velká Británie, patron švédské a finské kandidatury, tak už dokonce učinila.
Zároveň je obtížné si představit variantu, podle které by Evropané vydávali do Turecka ke stíhání lidi, které by nepovažovali za teroristy podle svého hlediska. Je tu i zcela politická stránka věci – švédská vláda Magdaleny Anderssonové závisí i na kurdských hlasech v parlamentu a za určitý bod prostě jít nemůže, to ovšem ví i turecký prezident.
Spojenectví v Alianci
Jedna z nezodpovězených otázek krize kolem rozšíření Aliance o Švédsko a Finsko je, jak moc je pro Erdogana věc principiální a do jaké míry jde jen o ceremoniální nebo politickou otázku. A případně, jestli byly požadavky vzneseny jen veřejně vůči kandidátským zemím, anebo i v zákulisí vůči třetím stranám, zejména Spojeným státům.
Turecko má zájem o modernizaci svého letectva, ale prodej stíhaček 5. generace Američané stopli po tureckém nákupu ruských protileteckých systémů S-400. Výsledek tohoto jednání bude brzy možné pozorovat zcela veřejně, proběhne-li nějaký turecký nákup F-35 nebo alespoň modernizovaných F-16, případně ustoupí-li současně Ankara od svého veta na rozšíření NATO na sever. Bude to znak, že k dohodě došlo a Erdogan jen zvyšoval svou cenu.
Severoatlantickou alianci čeká význačný krok, rozšíření o dva demokratické, dobře vycvičené a vyzbrojené členy a posunutí těžiště směrem na sever a blíže k Rusku. Přetrvá pachuť, která nebude vyplývat jen z ochoty Turecka použít svou geopolitickou váhu a své veto v epochálním okamžiku dalšího rozšíření, ale obecně vyvolaná svolností jednat s Ruskem mimo alianční struktury. Například ve věci uvolnění ukrajinských přístavů pro export obilí nebo neochotou podílet se na všech sankcích.
Při pohledu zdáli se ale přece jen Aliance i přes tuto krizi jeví silnější. Vždyť Turecko ani na okamžik nesignalizovalo, že by v případě nedohody uvažovalo o odchodu z NATO.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Libor Dvořák: Proč je reakce Ruska na oznámené členství Finska a Švédska v NATO tak mírná
Za prvé si Putin asi uvědomuje, že nemůže takovémuto rozšíření NATO nijak zabránit. Anebo si alespoň bezděky uvědomuje, že se o to de facto postaral on sám.
-
Rusko kvůli vstupu do NATO Švédsko a Finsko neohrozí, je zaseknuté na Ukrajině, říká analytik Kraus
Vřelá odezva a otevřené dveře, tak reagují členské státy na odhodlání Finska a Švédska připojit se k NATO. Co jejich vstup přinese Alianci? Ptá se Martina Mašková.
-
Jan Fingerland: Finlandizace NATO aneb Neutralita vychází z módy
Zní to skoro jako vtip: Putin vyvolal válku kvůli ambicím Ukrajiny vstoupit do NATO, a místo toho do Aliance možná nahnal několik jiných států.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.