Jan Fingerland: Netanjahu se zbavuje kritiků a nové získává
Skoro dvě třetiny Izraelců se obávají o osud tamní demokracie. Tyto průzkumy proběhly v okamžiku, kdy vrcholí další politická krize, spočívající v konfliktu mezi premiérem a představiteli dalších klíčových institucí státu, a současně sporem o to, jak řešit situaci v Gaze.
Čtěte také
Netanjahu se rozhodl obnovit vojenskou operaci proti Hamásu, což vyvolalo nesouhlas velké části veřejnosti, která se obává, že tím znemožní výměnu zbývajících rukojmí a ohrozí jejich životy. Zhruba v tu samou dobu vyhřezl další problém – premiér hodlá odvolat ředitele vnitřní tajné služby Šin Bet Ronena Bara a nahradit ho někým novým.
Politizace politiky
Premiérovi odpůrci v obnovení války vidí pokus o odvedení pozornosti od jeho vnitropolitických problémů. A v Barově odvolání Netanjahuovu snahu zbavit se nepohodlného kritika. Ronen Bar totiž vyšetřuje lidi v premiérově okolí v souvislosti s aférou nazvanou Qatargate.
Čtěte také
Tito lidé jsou podezřelí, že inkasovali peníze od Kataru. Tedy zemi, která mimo jiné financuje hnutí Hamás. Pokud by se takové podezření potvrdilo, šlo by o velmi závažnou věc. Bar také tlačí na další vyšetřování podílu expertů i politiků na selhání ze 7. října předloňského roku, čemuž se Netanjuahu snaží vyhnout.
Situace je ovšem složitější. Netanjahu má právo šéfa tajné služby odvolat, a má se o co opřít. Bar totiž sice říká, že odejde, ale sám si hodlá stanovit datum. Také veřejně kritizuje svého premiéra a viní ho z nejrůznějších věcí, včetně špatně vedeného jednání o rukojmích. Což současně neznamená, že v těchto věcech nemá pravdu. V minulosti by jakýkoli jiný premiér dobrovolně odešel z funkce.
Čtěte také
Opozice a další Netanjahuovi odpůrci tvrdí, že premiér chce i za jakoukoli cenu prodloužit svůj pobyt u moci. A také vidí jeho jednání ve světle jeho pokusu oslabit nejvyšší soud a dostat ho pod větší vládní kontrolu.
Tak vnímají rovněž Netanjahuovu snahu zbavit se i nejvyšší státní zástupkyně Gali Baharav-Miarové, která také patří k jeho odpůrcům. Nejvyšší státní zástupce má v izraelském politickém systému velmi silné postavení.
Situace se vyhrocuje tím, že se všechny tyto problémy nyní slily do jednoho svazku. Nejvyšší soud, který Netanjahu obviňuje z toho, že je nevolenou opozicí proti pravicové vládě, dočasně zablokoval premiérův pokus o odvolání Ronena Bara.
Čtěte také
Za šéfa Šin Bet se postavila i státní zástupkyně, o jejímž odvolání mezitím vláda jednala. O odvolání Ronena Bara se má hlasovat v neděli. Neví se, co se stane, pokud Bar odmítne odstoupit, nebo naopak když vláda nevyhoví soudu.
Budoucnost demokracie
Konflikt doprovází veliké demonstrace proti premiérovi v izraelských městech. Sám Netanjahu situaci líčí trumpistickým slovníkem jako střet s „hlubokým státem“ ve jménu hlubší demokracie. Proto také vláda hodlá schválit nové složení výboru, který rozhoduje o jmenování soudců nejvyššího soudu.
Není divu, že bývalý předseda nejvyššího soudu Aharon Barak mluví o nebezpečí občanského konfliktu v Izraeli. Zmíněný průzkum ukazuje, že o demokracii se bojí dvě třetiny lidí, mezi voliči vlády je to 37 procent.
Sami izraelští demonstranti někdy přirovnávají Netanjahua ke stále autokratičtějšímu tureckému prezidentu Erdoganovi, proti kterému se nyní v tamních městech také pořádají velké protesty. Situace je ale přece jen jiná. V Izraeli lze protestovat bez nebezpečí stíhání, v Turecku je to riziko. A zatímco v Turecku zavírají do vězení opoziční politiky, v Izraeli se vyšetřovatelé a justice naopak zajímají o držitele moci. A to je pořád ještě dost velký rozdíl.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
