Jan Fingerland: Německo hledí na Gazu
V Evropě není společnost ani vláda, která by neměla nějaký názor na Izrael, Hamás nebo dění v Gaze. Má jej tedy i Německo. Nikdo ovšem nepochybuje, že právě německý pohled má svá specifika. Jeden z důvodů je zřejmý, Německo bylo iniciátorem a z velké části také pachatelem holokaustu.
Současně ale také tuto vinu přijalo a učinilo z pokusu ji odčinit státní politiku, možná součást poválečné národní identity.
Čtěte také
Německý stát podporuje rozvoj židovských komunit, po roce 1989 Němci umožnili řadě Židů z postsovětského prostoru se přestěhovat do Spolkové republiky, takže Německo je snad jediný stát v Evropě, jehož židovská komunita v poslední generaci vzrostla.
Netýká se to však jen vztahu k Židům v Německu, ale i ke státu Izrael. Kancléřka Angela Merkelová přišla v roce 2008 s konceptem, že součástí smyslu existence spolkové republiky, „Staatsräson“, je uchování státu Izrael, i když to podle ní nevylučovalo kritiku konkrétních izraelských politik. Současný premiér Olaf Scholz se krátce po masakru ze 7. října jasně vyslovil na podporu Izraele a osobně odjel do Jeruzaléma.
Splátka lidstvu
Jenže Německo svůj poválečný pocit viny a závazku vůči lidstvu naplňovalo i vědomou tolerancí k jiným menšinám, včetně muslimských, ať se jednalo o gastarbeitery, imigranty, nebo azylanty. Na území Německa dnes žije kolem pěti milionů lidí islámské víry, ať už do Německa dorazili sami, nebo jejich předkové. Kritika míry jejich integrace se dlouho považovala za porušení dobrých mravů. Nebo spíše nepsané dohody, přičemž v sázce bylo německé sebepojetí jako národa, který překonal své vlastní hříchy.
Čtěte také
Tyto dvě složky německé identity se v posledních týdnech dostaly do konfliktu. Německými městy pochodují mladí muslimové, skandují protižidovská hesla, napadány jsou obchody považované za židovské, na domech, kde žijí Židé, se objevují židovské hvězdy. Pro příslušníka německé kulturní elity, a asi nejen jí, je to šok. Německá společnost jakoby si musela vybrat, které ze součástí své identity liberálního a kulturního národa dá přednost.
Zdá se, že současná středolevá vláda si vybrala loajalitu vůči Židům, možná i s ohledem na poznání, že už nejde jen o Židy, ale samotné principy a hodnoty Spolkové republiky. Někteří z řetězu utržení demonstranti jsou ochotni na kameru mluvit o svém cíli udělat z Německa stát řízený šaríou.
Hodnoty republiky
Úřady proto začaly omezovat demonstrace, o nichž není jasné, jestli jsou na podporu Palestinců, Hamásu nebo ještě něčeho jiného. Policie vyjadřuje spokojenost, že konečně může začít potírat radikalismus, vláda zas mluví o tom, že konečně začne vyhošťovat odmítnuté žadatele o azyl, případně pachatele antisemitských útoků. Němečtí Palestinci a jejich příznivci tvrdí, že vláda nedemokraticky umlčuje legitimní kritiku izraelské politiky.
Čtěte také
Podobně jako v jiných zemích, probíhá i v Německu štěpení na levici. Její jedna část považuje podporu Palestinců za neoddělitelnou součást své mise, zatímco jiná se domnívá, že musí hájit hodnoty, na kterých novodobé Německo stojí.
Ministryně vnitra za sociální demokraty Nancy Faeserová ohlásila zákaz činností organizací podporujících Hamás, vicekancléř za Zelené Robert Habeck prohlásil, že kdo chce žít v Německu, musí přijmout jeho hodnoty. Včetně pocitu spoluzodpovědnosti za bezpečnost německých Židů. Mluví se o konci kultury vítání, což jedni oslavují, druzí kritizují.
Není jasné, jak velká část společnosti sdílí tyto názory. Za proporční označilo izraelský postup proti Hamásu 35 procent dotázaných, ale 41 procent soudí, že armáda zašla příliš daleko. Osm procent soudí, že je málo důsledná. Podle jiného pozorování se lidé na krajní levici i pravici shodují, že Německo by se mělo zcela zbavit kultu viny, a tedy například nepodporovat kvůli minulosti Izrael.
Současně německá vláda opakovaně zvýšila svůj příslib humanitární pomoci pásmu Gazy a možná bude také mezi největšími dárci, až se bude Gaza obnovovat. Němečtí politici také opakovaně jednali se státníky na Blízkém východě, i když dávají najevo, že nepočítají s klíčovou úlohou při budoucím jednání o míru. Neboli, nadále se cítí být zodpovědná za dobro, ale mírní své ambice.
Německo má za sebou pozoruhodně rychlý odklon od své tradiční politiky obdivu k Rusku a vzývání pacifismu, který proběhl po loňském ruském útoku na Ukrajinu. Teď možná prodělává ještě jinou transformaci, ať už ve vztahu k Izraeli, Židům, islámu, nebo imigrantům. Zatím nikdo neví, kam Němce zavede.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
