Jan Fingerland: Kulturní války o Notre-Dame
Katedrála Notre-Dame je historická památka, národní symbol, turistická atrakce a námět děl vysoké i nízké kultury.
Svět jako by málem zapomněl, že je to také kostel, dokud pondělní požár nezažehl vedlejší ohniska současné kulturní války.
Adam Černý: Požár Notre-Dame v Paříži, Francie a politika
Otřes, který zažila Francie a s ní i celý svět při pohledu na hořící katedrálu Notre-Dame v Paříži byl v prvé řadě spojen s pomyšlením na možnou zkázu památky prvořadého významu.
Jedna se odehrávala v souvislosti s islámem, který je ve Francii druhým nejčastějším vyznáním. Formálně žije v zemi kolem pěti až šesti milionů muslimů, i když zdaleka ne všichni jsou praktikující nebo věřící.
Brzy po vypuknutí požáru se objevilo několik informací, které měly nějak kompromitovat muslimy. Například fotografie dvou snědých smějících se mužů s hořící katedrálou v pozadí. Snímek, který šířila mimo jiné stránka Sputnik, se ukázal jako zfalšovaný.
Bůh je velký
Jiné internetové hlasy poukazovaly na nárůst protikřesťanských incidentů ve Francii, konkrétně údajně zvyšujících se útoků na kostely, včetně žhářských. Objevila se také spekulace, že požár založil Islámský stát nebo záběry na kostel s přidaným voláním Alláhu akbar. Konec konců, právě tady se shromáždili otřesení Francouzi po masivních teroristických útocích z roku 2015.
Martin Horálek: Kříž v Notre-Dame
Největší křesťanské svátky v roce ještě ani pořádně nezačaly, a přesto je už nyní zřejmé, čím budou právě ty letošní tak charakteristické.
Jediné, co lze doložit, jsou určité hlasy na Facebooku, kde lidé s arabsky znějícími jmény vyjadřují nad nehodou uspokojení. Není ovšem jasné, zda jde o skutečné lidi, ani jak velkou část místních muslimů zastupují – řada francouzských muslimů vyjadřovala nad zkázou části katedrály smutek. Jde o to, že Notre-Dame není právě jen kostel, ale také symbol určité části nadkonfesní francouzské identity, tedy identity mnoha muslimů.
Požár středověké památky vyvolal rozruch také v židovských kruzích. Jedna z větví této debaty se rozvinula poté, co známý konzervativní veřejný intelektuál Ben Shapiro litoval zkázy „památníku západní civilizace zbudované na židovsko-křesťanských základech. Odpověděl mu redaktor časopisu New Yorker Osita Nwanevu, který poukázal na skutečnost, že v desetiletích, kdy katedrála vznikala, byli Židé vyháněni z Francie.
Také rabín Elli Fischer na Shapira reagoval sžíravě. Pokud prý „židovsko-křesťanským dědictvím“ míní odkaz lidí, jako byl Nicholas Donin, žid konvertovaný na katolictví, který nechal po roce 1240 ve Francii pálit svazky, pak je Notre-Dame skutečně památkou takového druhu.
Anna a Jáchym
Katedrála ovšem skutečně je památníkem židovsko-křesťanského sepětí, ale v poměrně komplikovaném a vrstevnatém smyslu. Konec konců se jmenuje po Panně Marii, která byla Židovka žijící na území dnešního Izraele – uvnitř se před požárem nacházelo hned 37 různých jejích vyobrazení. Podle francouzské katolické tradice zemřela Ježíšova matka právě na území Francie, což později obratně využil třeba Dan Brown.
Nelpíme na kamenech, ale na poselství Notre-Dame, říká šéfredaktorka Katolického týdeníku
Chrám Matky Boží v Paříži patří k nejznámějším a nejcennějším církevním stavbám na světě. Pondělní rozsáhlý požár část katedrály zničil, díky úsilí hasičů ale nejsou škody tak velké, jaké mohly být. Celá Francie ale i tak prožívá velké trauma.
Mezi zachráněnými památkami je řada relikvií spjatých s Ježíšem Nazaretským, také rodilým Židem. Stejně tak desítky dalších světců, jejichž sochy bylo možné spatřit uvnitř nebo na fasádě. Nechybí mezi nimi svatá Anna a svatý Jáchym, Mariini rodiče, zobrazení ovšem charakteristicky s vysokými klobouky na hlavách, tedy znamením, kterým se ve středověké Francii museli odlišovat Židé od křesťanského okolí.
Notre-Dame je také místo posledního odpočinku svatého Ludvíka, krále, který se zúčastnil dvou křížových výprav, tedy podniků, na které nevzpomínali zrovna dobře muslimové ani Židé, kteří v oblasti východního Středomoří žili.
Dnes je Francie evropskou zemí s největší muslimskou i židovskou populací, a mnozí její příslušníci se podle zdejší tradice považují v první řadě za Francouze, a pak teprve za všechno ostatní. V tomto smyslu želí zániku Notre-Dame, ne v první řadě jako kostela, ale jako symbolu jejich vlastní identity.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
