Martin Horálek: Kříž v Notre-Dame

Pařížská katedrála Notre-Dame po ničivém požáru
Pařížská katedrála Notre-Dame po ničivém požáru

Největší křesťanské svátky v roce ještě ani pořádně nezačaly, a přesto je už nyní zřejmé, čím budou právě ty letošní tak charakteristické.

Snímky pařížské katedrály Notre-Dame v plamenech, nebo jejího ohořelého interiéru na pozadí se zářícím oltářním křížem – se už na samém počátku Svatého týdne bezpochyby staly mediálním symbolem Velikonoc roku 2019.

Jaroslav Šebek: Notre-Dame, symbol zmaru i naděje

Pařížská katedrála Notre-Dame v plamenech

Letošní Velikonoce poznamenaly ještě před jejich křesťanským vrcholem hned dvě události, které vzbudily všeobecnou pozornost.

Požár ranně gotické katedrály vyvolal emotivní reakce lidí napříč kontinenty, bez rozdílu náboženského vyznání nebo světonázoru. Zatímco mnozí vyjadřovali lítost nad předpokládanou ztrátou mnoha předmětů mimořádné umělecké hodnoty, věřící lidé nezřídka hledali útěchu v modlitbách, které případně směrovali především k Matce Boží, Panně Marii.

Už během nočního dramatu také s napětím sledovali, zda se z chrámu podaří zachránit vzácné relikvie trnové koruny a fragmentu kříže, kterým se zejména na Velký pátek tradičně přicházelo do katedrály poklonit mnoho křesťanů.

Jak už to při podobných příležitostech bývá, mediální prostor promptně zaplnily i reakce politiků.

Nad spáleništěm pařížské katedrály

Zatímco americký prezident Donald Trump přispěchal s odbornou radou francouzským hasičům, jejíž akceptace by mimochodem nejspíš znamenala masivní destrukci historické budovy, francouzský prezident Emmanuel Macron označil katedrálu Notre-Dame za součást národního osudu a veřejně se zavázal k její obnově.

Francouzi jsou na opravu Notre-Dame dobře připravení, říká velvyslanec ve Francii Petr Drulák

Pařížská katedrála Notre-Dame v úterý ráno

České ministerstvo kultury je připravené nabídnou Francii pomoc českých odborníků při obnově katedrály Notre-Dame. Český velvyslanec ve Francii Petr Drulák v té souvislosti upozorňuje, že Francouzi nyní zjišťují, co vše bude potřeba.

Doprovázel ho při tom i pařížský arcibiskup Michel Aupetit. I toto drobné gesto, ve většině evropských států samozřejmé, má ve Francii svůj význam. Připomeňme, že od roku 1905 je ve francouzském zákonodárství výslovně zakotveno striktní oddělení státu od církve.

Francouzská republika tak nejen že nepodporuje většinu náboženských aktivit na svém území, ale státu propadly i všechny církevní budovy postavené do tohoto roku, pařížskou katedrálu nevyjímaje.

Ostatně byl to právě prezident Macron, který se vloni v dubnu při návštěvě Francouzské biskupské konference vyjádřil v tom smyslu, že jakkoli byly vztahy mezi katolickou církví a státem ve Francii poškozené, má zájem je nyní opravit.

Zůstává ironií osudu, že nad spáleništěm pařížské katedrály se dostalo tomuto obecnému prohlášení až bolestně hmatatelného naplnění.