Jaroslav Šebek: Notre-Dame, symbol zmaru i naděje

Pařížská katedrála Notre-Dame v plamenech
Pařížská katedrála Notre-Dame v plamenech

Letošní Velikonoce poznamenaly ještě před jejich křesťanským vrcholem hned dvě události, které vzbudily všeobecnou pozornost.

První z nich je spor, který se rozhořel o interpretaci vyjádření emeritního papeže Benedikta XVI. k tématu sexuálního zneužívání, které ne zcela koresponduje se stanovisky současné hlavy katolické církve.

Považuji za úspěch, že se katedrála Notre-Dame nezřítila celá, říká mluvčí pražských hasičů

Pařížská katedrála Notre-Dame v úterý ráno

„Naše Paní v plamenech“ nebo „Tragická noc pro Chrám Matky Boží“ – tak zní titulky dnešních novin, které rozebírají požár v katedrále Notre-Dame v Paříži.

Tou druhou událostí je požár architektonického klenotu nejen metropole nad Seinou, katedrály Notre-Dame, mimo jiné dějiště světoznámého románu Victora Huga „Zvoník od Matky Boží“.

Chrám byl nedílnou součástí francouzské kulturní i historické paměti a stal se svědkem řady dějinných událostí – svatby Jindřicha Navarrského s princeznou Margot, předznamenávající Bartolomějskou noc, korunovace Napoleona na císaře, nebo z moderní doby pohřbu prezidenta Mitteranda, motoru evropského sjednocení.

Současně se v ní odrážejí i napětí mezi posvátným a sekulárním, které je právě pro tuto zemi tak charakteristické. Během Francouzské revoluce byla stavba zdevastována a o desítky let poté byla rekonstruována a po roce 1904, stejně jako všechny ostatní chrámy, zestátněna v důsledku radikální odluky církve a státu.

Vlna solidarity a nabídek pomoci

Požár není jen jedním z neštěstí, které se občas stávají a nevyhýbají se ani uměleckým skvostům. Plameny uvnitř jednoho z nejposvátnějších kostelů Francie se dotkly i dlouhodobě neuralgického bodu nynější Evropy, tedy vztahu ke křesťanským kořenům starého kontinentu. Navíc se tak stalo na začátku Pašijového týdne.

Zkáza katedrály Notre-Dame: Oheň již nehoří, většinu uměleckých děl se podařilo zachránit

Zkáza katedrály Notre-Dame

Paříž se vzpamatovává ze včerejšího tragického požáru katedrály Notre-Dame. Část katedrály včera večer zachvátil ohromný požár, který naštěstí nezničil zásadní stavební prvky slavné památky. Hasičky a hasiči bojovali s ohněm celý večer a až po půlnoci se jim podařilo požár stabilizovat.

Ukazuje se, jak navzdory pokročilé technologické globalizaci mají národní symboly velkou váhu a dokáží působit jako mobilizační faktor na společnost. Na chvíli byly upozaděny spory, které Francií zmítají poslední měsíce. Prezident Macron operativně změnil program a pozornost nevěnoval hnutí „žlutých vest“, ale vyzýval k jednotě země tváří v tvář zkáze, která postihla kulturní a duchovní symbol.

Současnou zjitřenou atmosféru však dokládají hned po sociálních sítích šířící se konspirační teorie, zdali za vznikem požáru nemají prsty nějací muslimové, nebo hovořící přímo o nějaké předzvěsti apokalyptických vizí, které se na nás teď řítí.

Jednou z ikonických fotografií je podle mě snímek zpustošeného interiéru katedrály, kde však nad oltářem září nad zkázou uvnitř kříž, pro křesťany symbol bolesti, ale i naděje. Vlna solidarity a nabídek pomoci z různých stran, která se vzedmula nad doutnajícími troskami by tak mohla být potvrzením, že ničivý požár nebude jen znamením zmaru, ale i možné pozitivnější perspektivy.