Adam Černý: Požár Notre-Dame v Paříži, Francie a politika

Pařížská katedrála Notre-Dame v plamenech
Pařížská katedrála Notre-Dame v plamenech

Otřes, který zažila Francie a s ní i celý svět při pohledu na hořící katedrálu Notre-Dame v Paříži byl v prvé řadě spojen s pomyšlením na možnou zkázu památky prvořadého významu.

Ta je unikátní svým zjevem i řadou staletí, kdy dokázala obstát před nápory historie. O to intenzivnější byl a je děsivý pocit, že cosi takového může být smrtelně ohroženo či by mohlo zaniknout – podle dosud dostupných poznatků – jen vlastně dílem náhodné shody okolností či dokonce okamžité nepozornosti vzniklé paradoxně při rekonstrukčních pracích.

Martin Horálek: Kříž v Notre-Dame

Pařížská katedrála Notre-Dame po ničivém požáru

Největší křesťanské svátky v roce ještě ani pořádně nezačaly, a přesto je už nyní zřejmé, čím budou právě ty letošní tak charakteristické.

Proto byly zcela pochopitelné reakce ze všech stran soustředěné k úsilí pařížskou katedrálu co nejdříve a hlavně v co největší úplnosti obnovit. V tomto bodě se shodují všichni Francouzi a Francouzky bez ohledu na náboženské vyznání či politickou orientaci a i největší podnikatelé, jindy bojující o každé euro ve výdajích nebo v daních oznamují, kolik každý z nich hodlá přispět.

Hlava státu, prezident Emmanuel Macron ve svém krátkém pondělním večerním projevu v centru francouzské metropole dostál své úloze ve výjimečné chvíli a soustředil se na výraz společně sdílených pocitů a příslib, že katedrála bude obnovena.

Zkušenost ovšem napovídá, že atmosféra nebývalé pospolitosti ve společnosti nemusí vydržet nadlouho a že se nejspíše nenaplní tu a tam zaznívající předpovědi o pozitivní katarzi.

Taktické účely?

Považuji za úspěch, že se katedrála Notre-Dame nezřítila celá, říká mluvčí pražských hasičů

Pařížská katedrála Notre-Dame v úterý ráno

„Naše Paní v plamenech“ nebo „Tragická noc pro Chrám Matky Boží“ – tak zní titulky dnešních novin, které rozebírají požár v katedrále Notre-Dame v Paříži.

Stěží se může zčistajasna vytratit frustrace, která až do pondělního večera charakterizovala náladu ve Francii, kde si protiřečí požadavky řadu týdnů protestujících „žlutých vest“ na vyšší ochranu ze strany státu s výdaji státního rozpočtu, kterým v současné době prochází rekordně vysoký podíl hrubého národního produktu, což brzdí rozvoj ekonomiky.

Dříve nebo později se i po otřesu vyvolaném zkázonosným ohněm v Notre-Dame do každodenního života politika vrátí, i když prezident Macron svůj původní projev, kterým měl reagovat na několik měsíců trvající celonárodní debatu vyvolanou právě protesty „žlutých vest“ a který měl přednést v pondělí večer v televizi, pochopitelně odvolal stejně jako svou první domácí tiskovou konferenci plánovanou na středu.

Bude značně záležet na tom, kdo a jak vrátí politiku do veřejné debaty nyní soustředěné výhradně na ohrožený národní symbol. To bude nanejvýš citlivý okamžik, protože nejvíce by byl potrestán ten, kdo by chtěl současné pocity využít či lépe řečeno zneužít pro taktické účely.

Adam Černý

Například pokud by se prezident a vláda pokusili neúměrně prodlužovat jim znenadání nabídnutý sportovně řečeno oddechový čas, anebo pokud by kritici vlády, ať už z řad „žlutých vest“ nebo z parlamentní opozice, jako první porušili nynější pomyslný klid politických zbraní.