Jan Fingerland: Jak se nenápadně mění válka v Gaze
Žádná válka netrvá věčně a žádná nezůstává po celou dobu stejná. Platí to i pro boje mezi izraelskou armádou a Hamásem v Gaze. O změně povahy bojů rozhoduje hned několik faktorů. Těmi hlavními jsou americký tlak a odpor ze strany Hamásu – a čas.
Čtěte také
Američtí představitelé nyní jezdí do Izraele tak často, že se skoro střídají na letišti. V pondělí do Jeruzaléma dorazil ministr obrany Lloyd Austin, který pravděpodobně koordinuje americkou zbrojní pomoc Izraeli.
Ale pravděpodobně také přiváží různé vzkazy premiérovi a celému válečnému kabinetu ohledně amerických přání ve věci dalšího izraelského postupu.
S pohledem ven
Američané řeší několik věcí. Jednou je malá popularita americké pomoci Izraeli u levice demokratické strany, což může negativně ovlivnit volební šance současného prezidenta. Jenže vynutit si konec války by také bylo politicky riskantní a pro prezidenta možná i morálně devastující.
Čtěte také
Biden zatím vytrval ve své podpoře, ale ví se o různicích s premiérem Netanjahuem i ohledně další správy Gazy po případném vítězství. Stejně tak je americká administrativa tlačena arabskými spojenci v oblasti, kteří chtějí co nerychlejší konec bojů, protože dění v Gaze destabilizuje jejich režimy.
Jenže roli hraje i dění v samotném bojišti. Izraelci sice stále postupují a daří se jim nacházet další tunely a zabíjet až tisíce bojovníků Hamásu. Jenže ještě více než dva měsíce po začátku války střílí Hamás a Islámský džihád své rakety i hluboko do izraelského území a statisíce Izraelců z jihu i na severu musí žít mimo své domovy.
Část bojovníků Hamásu se vzdala, což Izraelci rádi ukazují na záběrech, aby demoralizovali odpor, ale jiná část pravděpodobně hodlá nadále bojovat a zřetelně má nadále dost zásob i střeliva, ukazuje se také, že Hamás má mnohem větší finanční prostředky, než se soudilo.
Čtěte také
Izraelci také zatím nenašli místo, kde by se ukrývalo nejvyšší vojenské velení Hamásu, což by konec války urychlilo a mohlo by teoreticky umožnit vyhlásit nějaký druh vítězství a jiným částem Hamásu zachovat si tvář. Boje též nabyly nového, pro Izraelce méně výhodného charakteru. Více se bojuje v ulicích, roste počet obětí mezi vojáky, kteří umírají zejména při přepadech a v léčkách.
Výsledkem jsou incidenty, jako je ten, při kterém vojáci stříleli na trojici uprchlých izraelských rukojmí, které zřejmě považovali za součást nějaké lsti. Situace je velmi chaotická, skoro pětina z více než sta padlých vojáků zahynula po střelbě z vlastních řad nebo při jiných nehodách.
Jak si (ne)škodit
Počítá se s tím, že Izraelci budou velké jednotky stahovat, nejen kvůli proměně charakteru bojiště, ale i kvůli ekonomické nemožnosti příliš dlouho držet statisíce rezervistů mimo zaměstnání.
Čtěte také
Dlouhodobě neúnosná bude také snaha udržet obyvatele Gazy na malé ploše mimo bojovou zónu. Zatím není jasné, zda se bude udržovat koridor dělící Gazu na severní a jižní část a jak bude vypadat budování bezpečnostního kordonu podél hranic.
Místo velkých operací se možná budou Izraelci zaměřovat na jednotlivá místa, a to za pomoci menších jednotek. Paradoxně podobně bude nyní fungovat i samotný Hamás, který možná ztratil možnost centrálně se koordinovat. O lidech, jako je Jahjá Sinvár, nejen veřejnost, ale zřejmě ani jeho bojovníci už delší dobu neslyšeli. Komplikuje to nicméně i jednání o humanitárních přestávkách a výměně rukojmí za vězně.
Čas pro Izraelce nepříjemně tiká i vnitropoliticky. Netanjahua drží ve funkci potřeba zachovat stabilitu během války, ale není zřejmé, jestli by pro Izrael nebylo lepší ho vystřídat hned. Jeho přítomnost Izrael zatěžuje vnitropoliticky, třeba kvůli závislosti na extremistech v koalici, i ve vztahu k americké straně. Ve společnosti panuje určitá skepse jak ohledně nejasně stanoveného cíle války, tak i možnosti jej dosáhnout.
V samotném Izraeli trvá přesvědčení, že je nutné Hamás zničit, ale proti tomu nestojí jen otázka, jak to lze udělat, ale také, jak to smířit s jiným klíčovým cílem a to je osvobození všech rukojmí, která ještě žijí. Zatím válečný kabinet dává najevo, že hodlá bojovat tak dlouho, jak bude potřeba, třeba i proti vůli Spojených států.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka