Jan Fingerland: Ve válce múzy mlčí, ale filosofové mluví
Filosofie jako akademický obor má někdy komplikovaný vztah ke každodenní realitě a často i ke společnosti, k níž se snaží mluvit. Velké a výrazné události jako třeba válka, například ta v Gaze, však filosofy může vtáhnout do veřejné debaty.
Čtěte také
Příkladem může být výměna názorů mezi skupinou britských a izraelských akademiků ohledně konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Nejdříve 44 zaměstnanců univerzity v Oxfordu, od filosofů přes historiky či geografy až po právníky, publikovalo otevřený dopis britské vládě kritizující izraelský postup a vyzývající kabinet ke stažení podpory Jeruzalému. Na tento dokument reagovala skupinka šesti izraelských filosofů, včetně odborníků na etiku války.
Kritické oko
Britové konstatovali, že útok na Izrael ze 7. října byl odpudivý, vyzvali Hamás k propuštění rukojmí a také dodali, že Izrael má právo se bránit.
Čtěte také
Zároveň ale označili izraelskou odpověď za „morálně katastrofální“. O izraelské operaci mluví jako o „útoku na Gazu“ nebo „napadení civilní populace v Gaze“. Kritizují také omezování přísunu paliva a izraelský pokyn civilistům, aby se přesunuli na jih Gazy z oblasti bojů, označili za válečný zločin.
Vyzvali britskou vládu i opozici, aby stáhli svou podporu izraelskému postupu. Ti, kdo Izrael podporují, mají na rukou krev nevinných Palestinců. Volají také po okamžitém příměří. Tento dokument vznikl koncem října, o týden později zveřejnili svou o něco delší odpověď izraelští filosofové a právníci z univerzit v Haifě, Jeruzalémě a Tel Avivu.
Jsou prý šokováni a zklamáni z dopisu britských kolegů, s nímž nesouhlasí ve všech bodech. A to kvůli jeho údajnému zjednodušování, jednostrannosti, faktickým nepřesnostem a argumentačním faulům.
Čtěte také
Poukazují na to, že Britové sice v jedné větě odsoudili Hamás, a pak už se věnují jen odsuzování izraelských činů a motivů. Nezohledňují prý konkrétní podmínky v Gaze ani skutečnost, že Hamás dlouhodobě a záměrně usiluje o maximum obětí na palestinské straně. Naopak prý britský dopis neudává žádné důkazy pro tvrzení o „útoku na civilní obyvatelstvo“.
Izraelští filosofové konstatují, že jim není znám žádný případ, kdy by izraelská armáda záměrně útočila na shromáždění civilistů. Pokud by prý izraelská armáda usilovala o maximální počet obětí, zabila by desítky tisíc lidí během pár hodin. Podle jejich stanoviska jednání izraelské armády přesahuje standard ochrany civilistů, jaký si stanovila britská nebo americká armáda v Iráku a Afghánistánu.
Střet kultur
Čtěte také
To není úplný výčet izraelských protiargumentů, zájemce oba dokumenty najde na internetu. Z hlediska pozorovatele této debaty je pozoruhodný rozdíl mezi evropskými a izraelskými hlasy nejen v konkrétním hodnocení situace a jednotlivých skutečností, ale také a především v pohledu na válku jako takovou.
Britové vlastně říkají, že pokud Izraelci nedokážou zabránit strádání civilistů, nemají právo válku vést, a to ani obrannou. Izraelci soudí, že tato válka jim byla vnucena, a vede se z vůle Hamásu.
A i když podle svého mínění jednají podle nadprůměrných standardů ochrany civilistů, jsou osočováni z páchání válečných zločinů. Izraelci také dodávají, že volání po okamžitém příměří je vlastně volání po vítězství Hamásu, protože ten by mohl v budoucnu podniknout další, ještě vražednější útoky na Izrael.
Je to rozdíl i v životní zkušenosti, Evropané žijí už generace v míru a bez kontaktu s masivním ozbrojeným násilím. Izraelští signatáři společného stanoviska žijí v zemi, která by bez armády zanikla. Sami pravděpodobně prošli vojenskou službou a udělali zkušenost s dilematy vojáka na bojišti. Není to tedy možná jen střet idejí, ale životních cest a zážitků.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
