Izraelská vojenská odpověď přijde. Snad bude nakalibrovaná tak, aby to Írán nenutilo k další odvetě, přeje si analytička Kalhousová

Čtěte také

Jan Fingerland: Írán proti Izraeli, nejpodivnější ze všech nepřátelství

Kalhousová se nedomnívá, že by utišení protestů byla věc dlouhodobá, ale taková demonstrace, jako byla třeba ta ještě v den íránského útoku, nějakou dobu neproběhne. 

„Izraelská společnost je už od 7. října, tedy asi šest měsíců, v obrovském napětí. Íránský útok jejich obavy, co to všechno bude na Blízkém východě pro Izrael znamenat, ještě posílil.“ 

„Ale obrovské semknutí západních zemí za Izraelem, v čele se Spojenými státy, a to, že se do obrany zapojily i arabské země, zas pro mnoho Izraelců může být i uklidněním a také překvapením,“ doplňuje ředitelka. 

Odveta bude...

Celý svět teď čeká, jak izraelská vláda odpoví.

„I pro samotné obyvatele to je obrovské téma. Tady se už společnost štěpí, protože část, ta víc pravicově naladěná, by ráda viděla významnější protiútok, odpověď. Říkají, že to, co jim Írán udělal, si nesmí dovolit. Podobné hlasy jsou slyšet už i mezi politiky.“

„Pak je část lidí, kteří tvrdí, že nejdůležitější je si udržet koalici s arabskými zeměmi, budovat ji dál a neztratit legitimitu, kterou teď získali po íránském útoku. A ti také dodávají, ať je Izrael spíš opatrný,“ popisuje analytička. 

Čtěte také

Akt války je už jen to, že Írán na Izrael zaútočil ze svého území. Co bude dál, zatím neví nikdo, myslí si vojenský analytik Foltýn

Americký prezident Joe Biden by asi preferoval, kdyby s íránským útokem na Izrael vše skončilo.

„Benjamin Netanjahu ho asi poslouchat bude, ale neznamená to, že odpověď nebude. Podle mne odveta bude, ale kalibrovaná tak, aby to nenutilo Írán k nějaké další masivní odpovědi. Sice íránští představitelé tvrdí, že na jakýkoliv útok proti jejich zájmům i mimo území Íránu budou tentokrát reagovat masivně. Ale snad to jsou jen silácké rétorické řeči, které slyšíme z Íránu mnoho let.“ 

Má s tím Izrael už nějaké zkušenosti? „Myslím, že velké,“ odpovídá. „Koneckonců posledních šest měsíců se tento typ války odehrával na severu, kde proti sobě bojuje Hizballáh s Izraelem. Obě strany tvrdí, že jim nejde o velkou eskalaci konfliktu a nechtějí otevřenou válku, která by pro Hizballáh, respektive pro Libanon, ale i Izrael, znamenala obrovské ztráty.“

Jen aby to Írán správně pochopil

„Je to ale také o tom, jestli někdo něco možná špatně pochopí, případně kdy nějaký útok uspěje víc, než by si útočník vůbec přál.“

„Existuje totiž riziko, že Írán případnou protiakci špatně přečte. Protože i on je pod velkým tlakem tím, že rétoricky celou situaci eskaluje. Íránští představitelé totiž tvrdí, že si to nenechají líbit a odpověď bude masivní. To všechno pak může vést k eskalaci.“

Čtěte také

Hrozí nový konflikt Írán vs. Izrael? Teď nejde o vyhlášení války, Írán má svých starostí dost, míní politický geograf Jelen

Kalhousová připomíná, že v tuto chvíli probíhá na obou stranách velké diplomatické úsilí Německa, Velké Británie, ale i směrem k Íránu ze strany Číny. 

„Všichni se teď snaží přesvědčit obě strany, aby zachovaly chladnou hlavu. Osobně se domnívám, že ani na jedné není zájem o velkou otevřenou válku, ale na Blízkém východě je síla strašně důležitá karta, možná nejdůležitější. A Izraelci mají pocit, že poté, co na ně Írán poprvé vystřelil přímo na jeho území a víc než 300 projektily, tak Írán musí pochopit, že si to nemůže dovolit bez toho, aby nepřišla odpověď,“ shrnuje.

„Na druhou stranu je také pravda, že Írán udělal hodně pro to, aby škody nebyly velké – mluvil o tom dlouho dopředu, nechal Ameriku, Izrael i arabské země, aby se připravily. Proto nejprve vyslal pomalé drony, aby bylo jasné, že se něco děje,“ dodává. 

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.