Jan Fingerland: Epidemii koronaviru následuje epidemie konspirací
Vlastně to byla jen otázka času. Když se objeví velký problém, brzy poté dorazí i konspirační teorie. Ty se pak někdy stanou neoddělitelnou součástí samotného problému.
Bylo tedy nevyhnutelné, že se dozvíme i pozoruhodné věci o původu koronaviru, případně o tom, kdo a jak ho šířil nebo s ním bojoval. V zásadě můžeme problém rozdělit podle geografického klíče. Část konspiračních teorií pochází z Číny, druhá část z Íránu, třetí z širšího Blízkého východu.
Anebo také můžeme rozlišit podobu a účel těchto konspirací. Čínské informování o koronaviru je řízeno centrálně a má konkrétní politický účel. Pekingská vláda ze sebe potřebuje smýt obvinění, že pandemii částečně zavinila tím, že problém ignorovala, a dokonce aktivně pronásledovala ty lékaře, kteří na něj upozorňovali.
Tento instinkt nedemokratických vlád – a lidí, kteří fungují v jejich hierarchických rozhodovacích strukturách – možná způsobil, že virus nezůstal omezen na Wu-chan a začal ohrožovat svět. Čínské PR proto přišlo s dvoukolejnou strategií. Za prvé převyprávělo vlastní úlohu na roli aktivního pomocníka jiným zemím. A za druhé do debaty vmísilo podezření, že virus možná pochází ze severoamerických laboratoří.
Tento postup je doplněn zesilováním komunikačních chyb Trumpovy administrativy, která naopak může působit jako liknavá nebo sobecká, i když jiným zemím zdravotnickou pomoc nabídla. Podstatou všech dezinformačních kampaní je smísit pravdu se smyšlenkou a spolehnout se na to, že určitá část příjemců je na podobné zprávy připravena, respektive spíš nepřipravena.
To ne my, to oni
Čtěte také
Je tu ovšem i blízkovýchodní podoba konspiračních teorií, kterou nešíří jen vlády, ale zcela dobrovolně tak činí nezávislé hlasy, třeba různé noviny, osobnosti nebo prostě příslovečný hlas lidu. Blízkovýchodní společnosti mají silný sklon k víře ve spiknutí, je to pravděpodobně dáno zkušeností, že důležitá rozhodnutí se po generace odehrávala někde mimo dohled veřejnosti, často i mimo samotný region. Tento fenomén má nepochybně i hlubší psychologické, náboženské nebo společenské pozadí. Třeba sklon k černobílému vnímání, fatalismus nebo způsob vzdělávání, který nevede ke kritické reflexi.
Blízkovýchodní konspirační interpretace koronavirové epidemie nejčastěji směřují k obvyklým podezřelým – Americe, Izraeli nebo židům. Například alžírský web Al-Masdar spojil výskyt viru s tvrzením některých izraelských laboratoří, že pokročily s vývojem vakcíny. Izraelci prý o viru věděli s předstihem a chtějí na něm vydělávat. Turecký politik Fatih Erbakan přišel s obviněním, že epidemie je součástí „sionistického“ záměru snížit počet lidí.
To už jsme ale u politické sféry, protože konspirační myšlení na Blízkém východě záměrně šíří i držitelé moci. Cílem je odvést pozornost od vlastních selhání, přitom ale právě blízkovýchodní vládcové dlouhodobě čelí problému vlastní neefektivity a koronavirová epidemie znovu odhalí jejich malou schopnost řešit problémy vlastních společností.
A to neznamená, že hlasatelé spikleneckých teorií sami alespoň částečně nevěří ideologii, která je v jejich pozadí. Tedy pocitu, že vše je součástí války mezi dobrými a zlými, zbožnými a zpupnými. To je typické pro íránské interpretace Covidu-19. Například velitel Íránských revolučních gard Hosejn Salámí prohlásil, že virus je americkým biologickým útokem proti hlavním rivalům – Číně a Íránu. Nejvyšší duchovní vůdce Íránu Chámeneí rafinovaně „jen“ zmínil obvinění, že Američané koronavirus vytvořili. Dodal, že přesnou odpověď nezná, ale Američanům moudrý člověk věřit nebude. Co když budou prostřednictvím léku nákazu naopak šířit?
Západ i Východ
Podobná tvrzení se objevila i u některých západních konspiračních teoretiků na levici i pravici. Pozornost vyvolal třeba Američan James Fetzer, podle kterého „sionistické elementy“ ve Spojených státech a v Izraeli využily existující epidemie a v Íránu rozšířily zvláště vypěstovaný nebezpečnější druh viru. Piers Corbyn, bratr britského politika Jeremyho Corbyna, obvinil z šíření viru boháče – George Soros zaujal čestné druhé místo hned za Billem Gatesem. V jistém ohledu jde o novou podobu středověké pověry, že mor způsobují židé. Vraťme se však na Blízký východ.
Specifickou otázkou, kterou si kladou někteří zastánci těchto teorií, je, co dělat, pokud lék nebo očkovací látku vynaleznou Američané, nebo nedej bože Izraelci. Íránský duchovní Násir Makarem Šírází nejdříve prohlásil, že bude povoleno použít „sionistický“ lék, pokud za něj nebude náhrada. Později svůj názor změnil.
Jako mnohem „zásadovější“ se projevil irácký šíitský politik Muktada Sadr. Ten by podle vlastních slov léčivou látku nepoužil, ani kdyby ji vynalezli v Americe. Bude zajímavé sledovat, co na to řeknou jejich vlastní lidé.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Zlepšení stavu našeho pacienta s Remedesivirem je obrovská naděje, říká biochemik Hostomský
Stav pacienta, kterému už třetí den lékaři podávají experimentální lék Remdesivir, se výrazně zlepšil. Host: ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Zdeněk Hostomský.
-
Nový Marhsallův plán na obnovu po pandemii? Není odkud brát, problém budou mít všichni, míní ekonom
Evropa potřebuje plán na oživení ekonomiky, až skončí pandemie nemoci COVID-19, věří předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jak by mohl vypadat?
-
Virus propagandy? The Insider se ptá: Je zrušení sankcí hlavním cílem Kremlu i důvod pomoci Italům?
Ruská státní média podle komentáře nabízejí nepříliš optimistický obraz blízké budoucnosti, ve které světovou ekonomiku v důsledku řádění viru nevyhnutelně čeká krize.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.