Zlepšení stavu českého pacienta s Remedesivirem je obrovská naděje, říká ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Hostomský

Čtěte také

Remdesivir by mohl být na trhu už v létě. Je to náš optimistický scénář, potvrzuje spoluautor léku Cihlář

„Je to obrovská naděje, podobné případy jsem slyšel ze Spojených států,… kde se firma Gilead Sciences poprvé uvolila dát Remdesivir pacientovi ve velmi těžkém stavu. Jemu to úžasně pomohlo v podstatě po první infuzi, pak byl druhý pacient… Já jsem strašně rád, že tento náš pacient zareagoval velmi podobně,“ říká akademik.

Celý svět teď netrpělivě čeká na výsledky studie nového léku. „Je to léčivo velké naděje, ale musí projít dvojitě zaslepenými klinickými studiemi, které budou odslepeny už v dubnu. Taková studie znamená, že ani doktor neví, jestli předepisuje lék nebo placebo, tedy náhražku, jakousi pilulku s cukrem. A neví to ani pacient. Když se to odslepí, tak budeme mít statistická data, která ukážou, jestli to funguje, nebo ne… Jestli ano, tak to bude průlom, revoluce a i psychologicky obrovská zpráva,“ dodává Hostomský.  

Jeden lék nestačí

Upozorňuje ale, že zejména proti virům jediný lék nestačí, „protože lidé reagují různě, stejně tak viry relativně rychle mutují. Takže vždy musíme mít léků několik a dnešní zpráva k tomu úžasně hraje do noty.“

Je třeba vyvíjet i nová léčiva? Mluví se už o chlorochinu (využívaný k léčbě malárie) a dalších lécích proti virům. „Spoléhat jen na jeden lék nestačí, ale v první fázi musíme mít něco, co funguje, a tím pandemii zpomalit. Pak bude dost času na vývoj optimalizovaných a daleko účinnějších léků, navíc i pohodlnějších… To bude ale chvíli trvat a jsem rád, že máme léčiva takříkajíc pro první linii boje s pandemií.“

Hostomský prý vždy používá srovnání s epidemií HIV-AIDS z doby před 30 lety, na které dnes existuje už 20, 30 léků. „Takže čím víc, tím líp,“ dodává.  

I farmaceutické firmy musí své vědce zaplatit 

Dnes prožíváme karanténu a omezení, jaká jsme v životě nezažili. Jak je pravděpodobné, že by firma Gilead Sciences své know-how poskytla dalším farmaceutickým firmám, tedy tak, aby se lék dostal k nemocným co nejdřív? „Narážíte na citlivou oblast,“ odpovídá akademik oklikou.

Čtěte také

Kalousek: Rozpočtové výdaje, které nejsou nezbytné, se budou muset seškrtat. Třeba sleva na jízdné pro seniory

I farmaceutické firmy totiž chtějí z dlouhodobého pohledu vydělat peníze. Gilead přitom své léky na AIDS dává do rozvojových zemí, hlavně do Afriky jen za symbolickou nebo výrobní cenu.

„Aby byznys fungoval, musí mít nějaké příjmy. Vývoj léku je nesmírně drahý a náročný. Samozřejmě, že v době krize zaznívají hlasy, že by to snad měli dávat zadarmo. Dokonce jsem sledoval rozhovor s jejich exekutivním ředitelem a novináři ho tlačili k tomu, aby řekl, kolik takový lék bude stát. Nakonec, a pod tímto tlakem, řekl, že záleží na tom, jak bude fungovat… Jestli bravurně, tak si člověk může cenu trošku nastavit. Nakonec řekl, že zhruba 900–1000 dolarů za celkovou kůru.“

Musíme si uvědomit, že se tomu výzkumu věnují řadu let, mají spoustu zaměstnanců, a taky je musí z něčeho zaplatit. A za dobrou práci si, myslím, taky dobrou odměnu zaslouží.
Zdeněk Hostomský

Proč testovat?

Akademik a biochemik vysvětluje i myšlenku, proč je tak důležité testovat alespoň 10 tisíc lidí (v Česku) denně. „Remedesivir vypadá nadějně, ale ještě ho nemáme. A nemůžeme všichni sedět doma a nic nedělat. Nemůžeme si dovolit tak velký ekonomický propad, který může být, v konečném důsledku, horší než celá pandemie.“

Zatím to totiž vypadá, že je nesmírně klíčová informace, vrátit do ekonomiky ty, co už infekci prodělali, nebo jsou neinfekční. „Stejně je potřeba zjistit i u lidí v rizikové skupině, ve které jsou staří a nemocní, jestli virus mají, nebo ne… Jinými slovy: informace o tom, jestli máte, nebo nemáte virus, je velmi důležitá pro to, abychom mohli nastartovat zdravý ekonomický život,“ vysvětluje. 

Kolektivní imunita? 

A co pak říká na systém kolektivní imunity, nebo také „promoření“ populace, od kterého už odstoupila i Velké Británie? Není to nelidské? „Efektivní to určitě je, v historii lidstva, ale i u mnoha jiných živočišných druhů se to vlastně děje často. My ale žijeme ve společnosti, která má velkou solidaritu k té zranitelnější části populace.“

Čtěte také

Británie chce vytvořit kolektivní imunitu proti Covidu-19. Co na to říkají odborníci?

Boris Johnson v Británii, ale jsou podobní i jinde, to pojal „jako přirozenou techniku, říká se tomu biologickým termínem imunita stáda. Tady ale záleží na tom, jak je ten konkrétní patogen infekční. Zdá se, že COVID-19 má infektivitu poměrně velkou. Jeden nemocný nakazí v průměru 2–3 další. Kolektivní imunita pak spočívá v tom, že každý nakazí míň než jednoho, takže epidemie odejde přirozenou cestou.“

Vědci už zkoušejí i další možnost, a to vytvoření séra z krve těch, co už ochranné protilátky mají, a to se pak může poskytnout kriticky nemocným. „Je to taková přechodná fáze, než přijde lék,“ dodává Zdeněk Hostomský.

Proč dal Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd 7 milionů korun dalším dvěma špičkovým pracovištím? Jak dobře se akademik zná s vedoucím týmu, který Remdesivir objevil? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus Veroniky Sedláčkové.