Nový Marhsallův plán na obnovu po pandemii? Není odkud brát, problém budou mít všichni, míní ekonom Zahradník

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ekonom Petr Zahradník

Evropa potřebuje plán na oživení ekonomiky, až skončí pandemie nemoci COVID-19. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telekonferenci premiérů a prezidentů unijních zemí.

„Předseda Evropské rady Charles Michel mluvil o tom, že Evropa bude potřebovat něco jako nový Marshallův plán,“ říká na Plusu bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Viktor Daněk.

Itálie a Španělsko zase chtějí koronavirové dluhopisy, kterými by si členské země mohly půjčovat společně na finančních trzích. Tento návrh ale narazil u čistých plátců do unijního rozpočtu, jako je Německo nebo Nizozemsko, kteří prosazují spíš úsporné hospodaření.

Unijní země připraví do dvou týdnů nové návrhy a komise by měla začít připravovat strategii budoucího postupného opouštění mimořádných opatření.

Cílem je ve správném okamžiku znovu nahodit ekonomiku. „Firmy musí v hibernaci překonat období, než se hospodářství začne vzpamatovávat a do života se vrátí pořádek,“ cituje reportér Ursulu von der Leyenovou.

„Evropský parlament také podpořil vznik nouzového fondu pro členské státy, zbývá souhlas všech států. Přesunutím peněz z jiných částí unijního rozpočtu vznikne v přepočtu bilion korun, z toho přes 30 miliard bude moci čerpat Česká republika,“ dodává Viktor Daněk.

Pomůže globální ekonomice Čína?

Ekonom České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník očekává, že najít napříč EU shodu na novém plánu obnovy bude těžké.

„Velký boj bude sveden i o nealokovanou část rozpočtu nejen mezi čistými plátci a čistými příjemci, ale i mezi těmi, kteří jsou pandemií nejvíce zasaženi.“

Otázka evropských fondů by byla v této souvislosti naprosto průlomová, osobně bych jí podporoval, protože se tak dá velmi efektivně vytvořit robustní zdroj, který by obrovskou potřebu, kterou máme, pokryl. Problém je, že evropský rozpočet je z definice stanoven jako vyrovnaný a tuto možnost v podstatě nemá... Také institucionální připravenost Evropské unie tuto myšlenku brzy realizovat je velmi nízká.
Petr Zahradník

Je nutné urgentně použít především dva nástroje ze zamýšleného balíčku opatření. „Udělat ze stávajícího rozpočtu EU v podstatě krizový fond na řešení důsledků epidemie, a pak krok Evropské centrální banky v podstatě znovu obnovit kvantitativní uvolňování.“

„Velký rozdíl mezi Marshallovým plánem a nouzovým plánem Unie spočívá v tom, že v té době byly Spojené státy americké dominantním věřitelem a měly veškeré zdroje k dispozici, protože nebyly zásadně zasaženy válkou. Nynější situace je naprosto celoglobální a stejný problém budou řešit dříve či později všechny země.“

Zahradník ale vítá unijní regulační kompetence. „Pokud monopolista bude schopen vyrobit daný lék, lékařské zařízení, zajistit potraviny, nezbytné předměty a služby k vyřešení problému, tak ať to udělá a důsledky pro trh řešme potom.“

S podporou asijských zemí, zejména Číny prý počítat nelze. „Čína čelí stejnému problému jako ostatní státy, jen je o pár týdnů napřed. Bude také čelit bezprecedentnímu poklesu ekonomického výkonu, takže zdroje spíš vynaloží ve vlastní zemi.“

„Čína ale čeká na to, aby se stala ještě významnějším hegemonem a toto může být prostředek, jak toho dosáhnout. A proč ne, když by tyto zdroje pomohly stávající situaci aspoň částečně uklidnit?“ konstatuje Petr Zahradník.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související