Jan Fingerland: Afrika jde doprava
Svět je fascinován politickým úspěchem Donalda Trumpa, nepravděpodobného hrdiny konzervativně-křesťanských kruhů v Americe. Jenže jde o fenomén, který najdeme i jinde na Západě. A jak se ukazuje, dokonce i na jihu, totiž v Africe.
Nová podoba pravice, jíž se někdy říká populistická pravice, křesťanský nacionalismus nebo třeba ultrakonzervatismus, se od starších podob konzervatismu v mnoha ohledech liší. Používá podobný slovník, odvolává se na podobné hodnoty a cíle, ale přece jen jde o jiný fenomén, který podporují trochu jiné části společnosti.
Čtěte také
Na Západě máme sklon vykládat si vzestup populistické varianty konzervatismu různými hospodářskými, psychologickými a kulturními změnami v našich postindustriálních společnostech. Ovšem ukazuje se, že tento typ politických názorů je na vzestupu i v Africe, která má za sebou jinou minulost.
Keňská spojka
V květnu se tak například v Nairobi konala již druhá Pan-africká konference o rodinných hodnotách, kterou pořádalo Africké fórum křesťanských profesionálů. Delegáti z řady dalších afrických států rokovali o tom, co považovali za varovné jevy, zejména krizi rodiny v Africe.
Čtěte také
Vyslovovali obavu, že současný způsob sexuální výchovy přispívá k propadu porodnosti nebo naopak rozpadu rodin. Vyslovovali se proti legalizaci homosexuálních svazků, usnadňování přístupu žen k umělým potratům nebo prý příliš brzké „sexualizaci mladých lidí“.
Poukazovali na prý neblahý vliv některých zahraničních institucí, jako je Světová zdravotnická organizace nebo USAid, které pomáhají šířit antikoncepci, ale také příliš uvolněný přístup k sexualitě, který Africe škodí.
Do Afriky tedy také dorazila kulturní válka, známá z Evropy a Ameriky. Kritici africké křesťanské pravice tvrdí, že se podílí na omezování práv jednotlivců, zejména žen nebo příslušníků sexuálních menšin, a že úspěšně prosadila své cíle v zemích jako je Keňa, Nigérie, Ghana, Uganda nebo Etiopie.
Čtěte také
Titíž kritici, včetně západních médií, tvrdí, že vzestup tohoto typu konzervatismu je ve skutečnosti výsledek systematického úsilí zejména amerických konzervativních institucí, které v minulých letech investovaly do propagování svých idejí v Africe mnoho peněz.
Vzestup křesťanského konzervatismu na tomto kontinentu dávají také do souvislosti s vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách.
Kritickým pohledem
Zpravodajství o podobných trendech je v evropských médiích většinou silně negativní, a varuje před jejich negativními dopady. Je také pravda, že americké instituce utratily v posledních letech miliony dolarů za šíření svých názorů, ale pokud jde o miliony dolarů, asi je to méně než částky propagující zase jiné ideje. A obecně platí, že skutečnost je zřejmě složitější.
Čtěte také
Africká rodina skutečně je v krizi, zejména ke škodě žen a dětí. Věci příliš nepomůže, pokud odpůrci ultrakonzervatismu například odsuzují nukleární rodinu jako něco v Africe cizorodého a litují „omezování plurality podob afrických rodin“, protože jde pravděpodobně o polygamické svazky.
Dále, vzestup kulturního konzervatismu je staršího data, a je spojován například s šířením AIDS, nebo s neúspěchem některých levicových režimů v Africe. Tamní společnosti také byly dlouhodobě v kulturních a sociálních otázkách konzervativnější než ty západní. To se projevovalo nejen v evangelikálních kruzích, které za těmito ultrakonzervativními iniciativami obvykle stojí, ale i mezi tradičními protestanty a také africkými katolíky. O afrických muslimech ani nemluvě.
Západní levicová kritika tvrdí, že tradiční rodinu přivezli do Afriky kolonialisté odchovaní viktoriánskými představami o roli mužů a žen. A že dnešní vlna ultrakonzervatismu je také formou kolonialismu, který má usnadnit využívání afrického přírodního bohatství. Různí Afričané na to asi mají rozdílné názory, jen se už z věci stala kulturní válka, která debatě moc nepřeje.
Za poznámku ještě stojí, že v žádném kritickém textu jsem nenašel jedinou zmínku o Číně a jejím současném neokolonialismu. A také že některé z ultrakonzervativních aktivit neplatily americké organizace, ale ruský stát, ať už to s Afrikou myslí jakkoli.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
