Eduard Freisler: Trumpova slabost pro privilegované Afrikánce
Americký prezident Donald Trump neslyší na prosby lidí, kteří utíkají před válkou, hladomorem či politickým pronásledováním. Od nástupu do Bílého domu odepřel řadě lidí status uprchlíka a nenechal je tak přesídlit do USA. Pro jednu skupinu ale udělal výjimku. Do USA nechal legálně vstoupit prvních 49 Afrikánců a zaručil jim veškeré podmínky pro klidný start v nové zemi, to jest ubytování, stravu, pracovní příležitosti a šanci na zisk občanství.
Čtěte také
Podle Trumpa tito bílí obyvatelé Jihoafrické republiky, potomci holandských, francouzských a německých kolonizátorů, čelí rasistickým zákonům a diskriminaci. Poukazuje na zákon o konfiskaci půdy, neboli černošská vláda podle něj odebírá bílým farmářům jejich pozemky.
Zákon, je sice v jedné pasáži značně vágní – stojí tam třeba, že vláda může určitou půdu získat bez kompenzace ve všeobecném zájmu, neboli když je taková půda nevyužitá, nebo pro lidi nebezpečná.
Zas jen velká gesta?
K žádnému záboru pozemků ale nedošlo, zákon navíc ani zatím nevstoupil v platnost. Donald Trump má ale rád bombastická, vyhraněná prohlášení.
Čtěte také
V případě takzvané diskriminace Afrikánců Trump úplně pomíjí úděl černošských obyvatel Jihoafrické republiky, kteří byli v rámci systému rasové segregace, takzvaného apartheidu, odstaveni od všech práv, bohatství a příležitostí jen kvůli své barvě kůže.
Politickou a hospodářskou moc měli Afrikánci a jejich postavení je podle řady studií a statistik stále výjimečné. Tvoří totiž jen 7 procent z celkové populace, vlastní ale přes 50 procent veškeré jihoafrické půdy.
Od Trumpa tuto část problému neuslyšíte. Ani to, že mnozí z Afrikánců jsou nadále ve vysoké politice, vlastní vlivné, bohaté firmy a řídí rozsáhlé výdělečné farmy. Nezdá se přitom, že by o toto postavení, alespoň v nejbližší době, měli přijít, nechystá se na ně nová forma apartheidu.
I Musk žil v JAR
Komentátor listu Financial Times Simon Kuper nedávno napsal, že Donald Trump naslouchá několika bělošským padesátníkům s osobním, rozjitřeným vztahem k Jihoafrické republice. Jedním z nich je například miliardář Elon Musk, který v zemi žil do svých 17 let. Ten vládu v Pretorii označuje za rasistickou.
Čtěte také
Nejde tak v tomto jednostranném hlomozu očekávat, že by si Trump například přečetl knihu Nelsona Mandely Dlouhá cesta za svobodou.
Měl by.
Mandela v ní totiž komplexní pohled na pohnutou historii Jižní Afriky a vztahu černochů s Afrikánci nabízí. Mandela při této cestě, jak sám píše, často klopýtl či udělal chybný krok. A jak je známo tento historicky první černošský prezident Jihoafrické republiky rovněž odpustil svým věznitelům a snažil se je pochopit.
Trump sebereflexi nikdy nenabídne, stejně tak mu chybí větší myšlenkový záběr. Do týmu si vzal jen své spojence, kteří pouze podpoří jeho vidění světa. Může se pak lehce stát, že jihoafrický příběh v prezidentově podání zní jako pouhá propaganda.
Autor je publicista, dlouhodobě sleduje dění v Americe
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
