Jako kdyby léčili rakovinu jitrocelovým sirupem. Češi se neshodují, jak řešit klima, tvrdí psycholog Krajhanzl

„Je zde velká setrvačnost jak politické scény, tak i řady médií. Řada médií se primárně zabývá otázkou, zdali ke změně klimatu dochází, nebo ne. Do pořadů jsou zváni zastánci vědecky prokázané skutečnosti, že ke změnám klimatu způsobeným člověkem dochází, i odpůrci. Myslím, že tohle už je passé z hlediska vědeckých zdrojů i veřejnosti. Už je někde jinde,“ domnívá se výzkumník působící na Masarykově univerzitě.

Čtěte také

Jsme Rozděleni klimatem? Na problému se shodujeme, ale pořád je to pro nás abstraktní, říká spoluautor výzkumu Buchtík

Nová studie České klima podle Krajhanzla potvrdila výsledky průzkumu Českého rozhlasu Rozděleni klimatem v tom, že veřejnost považuje změnu klimatu za závažný problém, který je důležité řešit.

Jinak ale vyšlo to, jak lidé interpretují extrémní počasí, které v současnosti zažíváme – povodně, vlny veder nebo sucho.

„Kolegové při sběru dat pro rozhlas dospěli k tomu, že si to s klimatickou změnou nespojují. Nám naopak nám vychází poměrně silná vazba, polovina lidí uvádí, že to považuje za jisté nebo velmi pravděpodobné,“ dodává. Další pětina respondentů to považuje za spíše pravděpodobné. Změnu klimatu pak zcela zpochybňují jen 4 procenta dotázaných.

Lidé nám řekli: ‚Ne, tohle v žádném případě.‘ Když jsme se ptali, jestli by byli ochotní snižovat svou životní úroveň kvůli ochraně klimatu.
Jan Krajhanzl

Čtěte také

iROZHLAS

Uhlíkovou stopu bohatých navyšuje cestování, chudých vytápění. Spočítejte si tu svoji

V řadě otázek ovšem respondenti odpověděli negativně.

„Dá se říci, že nás bez rozpaků poslali do háje. Na rovinou nám řekli: ‚Ne, tohle v žádném případě.‘ Ať už jsme se ptali na věci typu, jestli by byli ochotní snižovat svou životní úroveň kvůli ochraně klimatu nebo se do ní občansky zapojit,“ přibližuje.

Proč nám to nikdo neřekl?

Velmi slabá je i ochota platit vyšší daně nebo ceny výrobků, naopak více než polovina dotázaných připouští, že může změnit svůj způsob života. Podle Krajhanzla to ukazuje na hlubší nespokojenost se stavem současné společnosti – většina lidí si například myslí, že jejich děti budou žít v horším světě.

Čtěte také

Psycholog Krajhanzl: Lidé spíš řeší svou spotřebu vody u sprchy a koupele, jenže zapomínají na maso

„Rádi bychom se zaměřili nejen na otázky klimatu, ale chceme pochopit širší background, ten duch doby. Je zajímavé, že lidé mají tak kritické postoje k současné společnosti a negativní výhledy do budoucna,“ poznamenává.

Krajhanzl předpokládá, že nespokojenci jsou názorově velmi rozmanití a v řadě věcí by se neshodli. „Mají konsenzus ohledně diagnózy, že společnost trpí vážným problémem, ale nikdo s nimi ještě nemluvil o té terapii – jaké cesty mohou vést k řešení,“ dodává.

Většina lidí věří, že bude stačit ten zápal plic, nebo možná rakovinu plic, kterou máme, řešit jitrocelovým sirupem.
Jan Krajhanzl

Z rozhovorů s lidmi prý vyplynulo, že problematiku sledují jen velmi málo a klimatické politiky neznají. „Když zůstanu u své metafory, tak většina věří, že bude stačit ten zápal plic, nebo možná rakovinu plic, kterou máme, řešit jitrocelovým sirupem,“ připodobňuje.

Čtěte také

Víme, co se děje se změnami klimatu. Nemůžeme se z toho nijak vyvinit, tvrdí sociolog Biler

V Česku prý chybí známé a respektované osobnosti, které by v otázkách ochrany klimatu dokázaly oslovit a informovat veřejnost.

„Když jsme lidem nabídli informaci, že Česká republika je jedním z největších emitentů skleníkových plynů na hlavu, více než Indie, Velká Británie nebo často skloňovaná Čína, tak nastal poprask. Spontánně na tento fakt reagovali, slovy: ‚To je šokující. Proč nám to nikdo neřekl?‘“

Jak přesvědčit různé skupiny obyvatel o nutnosti změn? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.