Jaké byly osudy vnuků TGM? A proč o nich dnes skoro nic nevíme?
Za první republiky tvořili vnukové Tomáše Garrigua Masaryka nedílnou součást obrazu prezidenta. Média pravidelně zveřejňovala fotografie kloučků hrajících si s důstojným kmetem. Herbert a Leonard Revilliodovi byli syny Olgy Masarykové, narodili se a žili ve Švýcarsku.
Do Československa za dědečkem prezidentem ovšem pravidelně zajížděli: trávili s ním letní prázdniny i Vánoce. Po boku prezidenta byli i během jeho posledního veřejného vystoupení v červenci 1937. Naposledy navštívili rodnou zemi své matky během Masarykova pohřbu.
Poté se nad Evropou začnou stahovat mračna: hitlerovské Německo zabralo Rakousko, pak přišel Mnichov, okupace Československa a napadení Polska. Revilliodovi prchají ze Švýcarska do Velké Británie. Usazují se ve skotském Edinburghu, kde podporují československé vojáky a letce RAF.
Daleko od domova
V roce 1942 se cesty obou bratrů rozdělují: Herbert jde do Londýna studovat hru na klavír, a Leonard vstupuje do RAF. Absolvuje důkladný trénink a navzdory svému přání bojovat v řadách 311. československé bombardovací perutě je poslán k meteorologické letecké službě na ostrov Tiree ve Vnitřních Hebridách.
Čtěte také
Posádky letounů létaly nad Atlantikem, shromažďovaly meteorologické informace, které využívalo spojenecké velení při plánování vojenských operací. Leonardův pobyt na ostrově Tiree byl krátký. Nastoupil tam 4. srpna a 16. srpna 1944 tragicky zahynul při leteckém neštěstí. Měl 22 let. Jeho letadlo se při přistávacím manévru srazilo s dalším strojem. Zahynulo šestnáct letců. Leonardův vojenský hrob tak leží daleko od domova.
I osud staršího vnuka TGM Herberta byl tragický. Umírá v Edinburghu v únoru 1945. Okolnosti jeho smrti nejsou zcela jasné.
Jaký by byl jejich další osud, kdyby nezahynuli? Stali by se nositeli masarykovské tradice? A kde dodnes najdeme památník obou mladých mužů? Památník, jehož osud odráží naše složité poválečné dějiny. V pořadu hovoří historička Masarykova ústavu Dagmar Hájková, vnuk vychovatele vnuků TGM v Ženevě Petr Sláma a další. Vysíláme v repríze.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
