Film Hovory s TGM mi změnil náhled na herectví. Víc se soustředím na to, co mohu filmu dát já sám, říká Jan Budař
Prý kdo si poslechne jeho písně, bude o něm vědět víc, než o sobě ví on sám. Hudbu Jana Budaře a také povídání o tom, proč se rozhodl nebrat všechny filmové role, které hudební skladatele poslouchá doma anebo jak daleko je natáčení autorského filmu Princ Mamánek, přinesla i Vizitka. Moderoval ji Tomáš Pilát.
Praha, Vyšehrad, bazilika svatého Petra a Pavla, jeden z mála teplých jarních dní. Místo natáčení Vizitky herce, hudebníka, výtvarníka a spisovatele Jana Budaře jsme nevybrali náhodně: na Vyšehrad se rád a často chodí procházet, na místním hřbitově je navíc pohřbená klíčová osobnost festivalu Pražské jaro (12. května – 3. června) Bedřich Smetana. Jan Budař se letos opět chystá k moderování některých koncertů, přenášených on-line.
Když pak přijde na poslech klasické hudby v domácím prostředí, rád si pouští Mozartovy a Beethovenovy nahrávky. Sám se také hudbě aktivně věnuje, dříve hrával s kapelou Eliščin band, v době předcovidové pak vystupoval sólově s projektem Jan Budař & piáno. Koncerty přitom odehrál vždy přímo na koncertním křídle. „Nejhezčí křídlo je v šatně dirigenta, kde jsem byl, když jsem moderoval koncerty České filharmonie. Dotek každého hráče mu předává duši,“ říká.
Dřív jsem byl k rolím velkorysý
Ve Vizitce mluvil o chystaném velkofilmu Jan Žižka s rozpočtem půl miliardy korun, ale také o svých předchozích rolích. „Dřív jsem byl k rolím velkorysý a užíval si všechno, co mi kdo nabídnul. Jenomže diváci si herce s rolemi spojují, což jsem si před tím neuvědomil, a tak jsem se rozhodl, že svůj herecký obraz úplně změním. I za cenu toho, že se ve filmech, které jsou mi nabízeny, teď prostě neobjevím,“ konstatuje na adresu lehce záporných, podivínských postav s tím, že mu jde o „vyváženost hereckých poloh“.
V rozhovoru zmínil také natáčení snímku režiséra Jakuba Červenky Hovory s TGM, kde ztvárnil Karla Čapka. Práce na tomto filmu mu prý změnila celkový náhled na herectví. „Osvobodil jsem se od očekávání výsledku. Soustředil jsem se jen na to, co sám můžu ovlivnit, tedy na svou roli a výkon v ní. Jako herec toho v ní můžu udělat pro film nejvíc. Jak to pak střihač sestříhá, jak bude film působit jako celek? S tím už neudělám nic,“ vysvětluje. Z natáčení si odnesl i nový návyk: jako levák nadobro píše pravou rukou. Pěkně čtivě, jako žák základní školy.
V současné době Jan Budař také hodně kreslí a maluje a je ponořený do dlouhých příprav filmu Princ Mamánek, který vzniká podle jeho autorské knížky. „Sám jsem sice mamánek nebyl, ale čerpal jsem z dospívání, to je univerzální téma,“ podotýká na adresu snímku, ve kterém se řeší témata jako vztah otec versus syn nebo smíření se smrtí.
Související
-
„Umím plakat. Rád ale zažívám radost a i o tom je ten příběh,“ popisuje svoji novou knihu Jan Budař
Je nejen oceňovaným hercem, ale i spisovatelem. Příběh lásky je nejnovějším literárním počinem Jana Budaře. O čem knížka vypráví?
-
Některé role už mě přestaly bavit, přiznává Jan Budař. Ve filmu Hovory s TGM si zahrál Čapka
Podle svých vlastních zápisků toho nikdy tolik nepřečetl jako při přípravě na roli Karla Čapka. Dokonce se naučil psát pravou rukou a kouřit tenké doutníky.
-
Mám rád hereckou volnost a možnost vybírat si role, říká Jan Budař
Investice do filmové tvorby je nákladná a ne každý projekt objektivem kamery skutečně vznikne. „Pohádky nestárnou a nehrozí, že by vyšly z módy,“ myslí si Jan Budař.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.