Odsun očima dětí. Příběhy českých Němců, kteří museli opustit svou vlast

18. červen 2022

Historie se opakuje. Davy uprchlíků překračují hranice a míří do nejistoty. Co je asi čeká? Je dost těch, kteří odmítají přijímat hladové krky s otevřenou náručí. Budou se moci někdy vrátit do svých domovů? Situace, kterou zažíváme dnes, a není nám cizí.

Uprchlických vln za poslední století přes naše území přešlo několik. Rusové prchali před Stalinem, němečtí antinacisté a židé před Hitlerem, Ukrajinci před Putinem. I obyvatelé Československa odcházeli za hranice. Nejmasověji v roce 1945.

Čtěte také

Po roce 1918 tvořili čeští Němci téměř třetinu obyvatel naší republiky. Žili zde po staletí a chtěli v tom pokračovat i nadále, kdyby do jejich osudu nezasáhla válka.

První i druhá. Po skončení té první se ocitli v zemi, která se k nim nechovala z jejich pohledu právě mateřsky. Československý národ, poněkud uměle utvořené uskupení, z nich učinil tří a půl milionovou menšinu. Hospodářská krize je uvrhla do chudoby, ze které vedla jedna přímá a pohodlná cesta: nacionální socialismus.

„Moje pratetička v Drážďanech,“ vzpomíná jeden ze současných českých Němců, Martin Dzingel, „ta vždycky říkala: ´Když přišel Hitler k moci, my jsme dostali byt, sprchu a telefon. My jsme byli jak v ráji.´ Až o několik let později poznali, že je to šílenec, maniak a že mu všichni propadli.“ 

A ven!

Po 2. světové válce se všichni Němci na základě kolektivní viny ocitli na straně poražených. A představitelé československé vlády už nechtěli zopakovat to, co považovali po 1. světové válce za chybu.

Čtěte také

Soužití Čechů a Němců nadále nebylo možné, a kdo nespadal pod výjimky – nebyl ve smíšeném manželství, antinacista nebo nepostradatelný pro správný chod hospodářství či průmyslu – musel zmizet. Z původní téměř tří a půl milionové skupiny německých obyvatel naší země zbylo přibližně 250 tisíc. Ostatní byli „odsunuti“.

„Když jsem si uvědomila tento rozsah, tak se ve mně asi zvedla bouře mladického vzdoru, že to tak nenechám,“ vzpomíná na své setkání s historií českých Němců germanistka a literární historička Kateřina Kovačková, „že není možné, aby se o tomhle mlčelo.

Že není možné, aby mně do nějakých dvaadvaceti let o tom nikdo nic neřekl, že tu do roku 1945 a ještě déle žilo tolik Němců.“

Odsun, vysídlení, vyhnání?

Kateřina Kovačková o odchodu Němců napsala knihu Květen 1945 v Československu.

Zachytila v ní vzpomínky současných pamětníků na odsun, vysídlení či vyhnání. Záleží, z jakého úhlu pohledu se na celou věc dnes, téměř 80 let po válce, díváme.

Čtěte také

Oni sami zažili odchod do Německa jako děti. Vřelé přijetí je ani jejich rodiny nečekalo. Jaké bylo? I o tom uslyšíte v pořadu Téma Plus, kde budeme poválečný odsun Němců nazírat pohledem těch, kteří museli odejít.

Jak to tenkrát probíhalo, jak pokračoval jejich život za hranicemi i jak tyto události vnímají s odstupem let a životních zkušeností? Kromě vzpomínek pamětníků uslyšíte v pořadu germanistku Kateřinu Kovačkovou, historika Miroslava Breitfeldera a Martina Dzingela, prezidenta Shromáždění německých spolků v ČR.

autor: Naďa Reviláková
Spustit audio