První poslankyní byla už v roce 1912 Božena Viková-Kunětická. Tehdy ještě ženy neměly ani volební právo

Čtěte také

Traktoristka, sedmikráska, puťka. Jak se v Česku dekádu po dekádě měnilo zobrazování ženy

Ženy se v politice angažovaly už dříve, přestože volit nesměly. Velké strany mívaly své ženské sekce, kde se sdružovaly členky stran, debatovaly, pořádaly akce a veřejné přednášky.

Z takového prostředí vzešla i první česká poslankyně Božena Viková-Kunětická, která v roce 1912 kandidovala za mladočechy, respektive za Národní stranu svobodomyslnou.

Ženy sice volit nesměly, ale zákon nikde výslovně neuváděl, že nesmějí být voleny. Vikové-Kunětické ale české místodržitelství zabránilo ve výkonu mandátu.

Ministryni meziválečná země neměla

Po vzniku Československa zasedlo několik žen v nově ustaveném revolučním Národním shromáždění.

Ony a jejich mužští kolegové byli kooptováni, ne voleni. Ostatně nebyl dosud v platnosti volební zákon, který byl schválený až v roce 1920 a jeho součástí bylo i volební právo žen.

Čtěte také

Premiér jde na smrt. Poslední měsíce života generála Aloise Eliáše pohledem jeho ženy

V prvním zvoleném parlamentu, respektive 300členné dolní komoře (sněmovně) zasedlo 15 žen, v horní komoře (Senátu) byly tři. Ten měl 150 křesel. Tehdy to byl skutečně pokrok.

Počty poslankyň zůstávaly po celou dobu první republiky zhruba stejné. Nejvíc jich bylo v období 1929 až 1935: dohromady 20 senátorek a poslankyň. Ženy tedy obsadily 4,5 procenta mandátů.

Dál už ale meziválečné Československo nešlo. Ministryni ani náměstkyni ministra nemělo, ačkoliv v jiných zemích se už první ženy v podobných funkcích objevovaly. 

Božena Viková-Kunětická se v roce 1912 stala první poslankyní ve střední Evropě. Soud její zvolení uznal až po rozpuštění Zemského sněmu|foto:Gabriela Hauptvogelová, Český rozhlas

Víc si o našich prvních poslankyních a senátorkách poslechněte v pořadu Téma Plus, vysíláme v repríze z roku 2023.