Jak to, že se rostliny otáčí za sluncem? Čeští vědci popsali, jak se v buňkách pohybuje hormon auxin

7. prosinec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Proč se rostliny otáčí za sluncem? Díky hormonu auxin. Ilustrační foto

Vědci jsou o krok blíže poznání přesného mechanismu růstu rostlin. Odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd objevili způsob, jakým se v rostlině pohybuje hormon auxin, který je zásadní pro její vývoj. Vědci teď díky zdokonalování zobrazovacích a analytických metod postupně odkrývají mechanismus jeho působení. Auxin totiž může i třeba za to, jak se rostlina točí za sluncem. 

„Ví se, že auxin může za podporu dlouživého růstu a za to, že se buňky začnou pohybovat,“ přibližuje Kamil Růžička z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.

Čtěte také

Vědci tedy věděli, že transport auxinu mezi buňkami zajišťují proteiny, které jej přenášejí přes membránu na povrch buňky. Ale nebylo jasné, jak přesně se to odehrává.

Naši odborníci teď přišli na to, že ten pohyb zajišťují dva v podstatě protichůdné proteiny jednoho genu, tedy že je nutné, aby se zapojily obě části najednou.

„Lámali jsme si s tím hlavu asi dva roky, když jsme zkoumali každý protein zvlášť. Ale teprve když jsme je dali dohromady, tak nám to sepnulo. Jedna část totiž sama o sobě vůbec nic nedělá a ta druhá toho dělá hodně. Ale ona ho strhne, aby se stonek ohýbal, jak má,“ vysvětluje Růžička.

K tomu poznání tým Kamila Růžičky dospěl proto, že šel jinou cestou než ostatní vědci. Zaměřil se na takzvaný alternativní sestřih mRNA, který se v rostlinách odehrává a zatím se nepředpokládalo, že by mohl ovlivňovat jejich růst.

Čtěte také

Znalost toho, jak se rostliny otáčejí za sluncem, se může hodit třeba ve šlechtění nových plodin, které tak mohou mít vyšší výnosy. K tomu ovšem vede ještě dlouhá cesta aplikovaného výzkumu.

Tento objev odborníků z Ústavu experimentální botaniky má zásadní význam pro základní výzkum, pro další odkrývání přesných mechanismů toho, jak funguje v rostlinách nejen auxin, ale i další hormony a geny. Alternativní sestřih mRNA totiž zatím nikdo moc nezkoumal a teď se ukazuje, že to má smysl.

Poslechněte si celou Vědu Plus. Uslyšíte, jak se vyrábí biočokoláda. A dozvíte se o vynálezu českých studentů, kteří zaujali na curyšském hackatonu s inzulinovým perem, které by mohlo pomoci diabetikům v rozvojových zemích. 

Uslyšíte také rozhovor s buněčným biologem Lorenzem Galluzzim, který se zabývá budoucností léčby rakoviny.

Spustit audio

Související