Jak zadržet jaderný odpad? I obyčejný cement dokáže udržet některé radioaktivní prvky
Při budování úložišť jaderného odpadu je důležité nejen vybrat co nejvhodnější místo, ale také co nejbezpečnější způsob uložení radioaktivních zbytků. Výzkumy ukazují, že i běžný stavební cement je schopný účinně zadržovat některé radioaktivní prvky. Cílem výzkumu je najít materiál, který je zadrží stabilně po stovky i tisíce let.
Jaderný odpad nevzniká jen v atomových elektrárnách, ale také ve výzkumných institucích, v nemocnicích nebo v průmyslu. Ozařování radioaktivními prvky je užitečné při léčbě i vyšetřování zhoubných onemocnění nebo třeba při analýzách archeologických nálezů.
Čtěte také
Použité materiály ovšem stále „září“ a je potřeba zajistit, aby neunikly do přírody. K tomu slouží i u nás několik úložišť nízko a středně aktivního jaderného odpadu, která jsou například v opuštěných důlních štolách.
Bezpečnostní problém představují kapalné materiály, které by mohly v případě netěsnosti uniknout do životního prostředí. Proto se zpracovávají zalitím do cementu. Cement má – kromě toho, že je pevný – tu výhodu, že na sebe chemicky váže atomy radioaktivních prvků.
„Radium, které je dvojmocný kationt, se podobá vápníku – jsou ve stejné skupině periodické tabulky – a dobře se zachytává v cementu. Radium se vlastně vymění za kationt vápníku,“ vysvětluje Jana Kittnerová z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
Cement po tisících letech
Cement je však značně různorodý materiál, složený z mnoha chemických sloučenin. Proto je docela náročné zkoumat jeho chemické vlastnosti ve vztahu k radioaktivním prvkům. Jana Kittnerová ve své laboratoři zkoumá různé vzorky cementu a betonu. Nejprve je rozbíjí kladivem, poté je drtí v třecí misce na prášek.
Čtěte také
„K tomuto prášku přidám kapalinu, ve které mám rozpuštěný radionuklid. Nechám to nějakou dobu v kontaktu. Poté odeberu kapalinu a změřím, kolik toho radionuklidu mi zmizelo z té kapaliny a takzvaně se nasorbovalo na cement.“
Podle pokusů s novým cementem i se staršími vzorky odebranými z jaderných úložišť pak chtějí odborníci simulovat, jak se bude cementová směs s radioaktivními prvky chemicky chovat po stovkách nebo tisících let.
Více si poslechněte v reportáži Martina Srba.
Související
-
Luboš Palata: Jaderná energetika je zelená, tvrdí expertní komise EU
Je to zpráva, která by měla zajímat každého Čecha, protože nám může ušetřit v budoucnu mnoho desítek miliard korun.
-
V Rakousku stojí nikdy nevyužitá jaderná elektrárna. Dnes tam elektřinu vyrábí solární panely
Zwentendorf je unikátní místo. Tato jaderná elektrárna, jejíž stavba přišla na víc než miliardu eur, totiž po dokončení nikdy nebyla uvedena do provozu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
