Jak zadržet jaderný odpad? I obyčejný cement dokáže udržet některé radioaktivní prvky
Při budování úložišť jaderného odpadu je důležité nejen vybrat co nejvhodnější místo, ale také co nejbezpečnější způsob uložení radioaktivních zbytků. Výzkumy ukazují, že i běžný stavební cement je schopný účinně zadržovat některé radioaktivní prvky. Cílem výzkumu je najít materiál, který je zadrží stabilně po stovky i tisíce let.
Jaderný odpad nevzniká jen v atomových elektrárnách, ale také ve výzkumných institucích, v nemocnicích nebo v průmyslu. Ozařování radioaktivními prvky je užitečné při léčbě i vyšetřování zhoubných onemocnění nebo třeba při analýzách archeologických nálezů.
Čtěte také
Použité materiály ovšem stále „září“ a je potřeba zajistit, aby neunikly do přírody. K tomu slouží i u nás několik úložišť nízko a středně aktivního jaderného odpadu, která jsou například v opuštěných důlních štolách.
Bezpečnostní problém představují kapalné materiály, které by mohly v případě netěsnosti uniknout do životního prostředí. Proto se zpracovávají zalitím do cementu. Cement má – kromě toho, že je pevný – tu výhodu, že na sebe chemicky váže atomy radioaktivních prvků.
„Radium, které je dvojmocný kationt, se podobá vápníku – jsou ve stejné skupině periodické tabulky – a dobře se zachytává v cementu. Radium se vlastně vymění za kationt vápníku,“ vysvětluje Jana Kittnerová z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
Cement po tisících letech
Cement je však značně různorodý materiál, složený z mnoha chemických sloučenin. Proto je docela náročné zkoumat jeho chemické vlastnosti ve vztahu k radioaktivním prvkům. Jana Kittnerová ve své laboratoři zkoumá různé vzorky cementu a betonu. Nejprve je rozbíjí kladivem, poté je drtí v třecí misce na prášek.
Čtěte také
„K tomuto prášku přidám kapalinu, ve které mám rozpuštěný radionuklid. Nechám to nějakou dobu v kontaktu. Poté odeberu kapalinu a změřím, kolik toho radionuklidu mi zmizelo z té kapaliny a takzvaně se nasorbovalo na cement.“
Podle pokusů s novým cementem i se staršími vzorky odebranými z jaderných úložišť pak chtějí odborníci simulovat, jak se bude cementová směs s radioaktivními prvky chemicky chovat po stovkách nebo tisících let.
Více si poslechněte v reportáži Martina Srba.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
