Houby by v budoucnu mohly likvidovat plasty, radioaktivní odpad i pomoci v kolonizaci Marsu

Na jaře roku 2019 si zaměstnanci londýnské společnosti, která vyrábí izolační panely pomocí mycelia, všimli, že materiál, se kterým pracují, udělal něco podivného. V podstatě se prožral do plastové houby, která ho měla udržet na svém místě.

Čtěte také

Změna klimatu je i změna myšlení. Mladí designéři se učí od přírody

Vzrušení z potenciálu hub vyřešit řadu naléhavých otázek ohledně způsobu, jakým dnes žijeme, je čím dál větší. Přesto jsou houby pořád poměrně záhadná stvoření. Jeden expert je popsal jako „hluboký vesmír mikrobiologie“ a vědci teprve postupně objevují jejich jedinečné vlastnosti. Jedna z nich by mohla pomoct vyřešit otázku toho, jak rozložit plasty.

Příchod pandemie znamenal prudký nárůst výroby plastových produktů, jako jsou masky, lahve na dezinfekci, testovací sady a podobně. Plastový odpad přitom už tak představoval jeden z největších environmentálních problémů, kterým lidstvo čelí.

Loni v létě vědci zjistili, že se mikroskopické částečky plastů ukládají v každém orgánu lidského těla. A v prosinci tyto mikroplasty poprvé objevili v placentách nenarozených dětí.

Většina umělé hmoty se v přírodě rozkládá několik století, často přitom uvolňují do prostředí toxické látky, což ohrožuje rostliny, zvířata i lidi. Koronavirová pandemie ale přehlušila volání po změně nakládání s plasty a potřeba ochranných pomůcek převážila nad otázkou přírodního prostředí.

Pomalý proces

Když londýnská firma Biohm zjistila, co její mycelium dokáže udělat s plastem, pustila se do dalšího výzkumu.

Čtěte také

Houby pomohly probudit život na planetě z doby ledové. Potvrdil to nález fosilie

Když se řekne houba, většině lidí se asi vybaví žampion, hříbek nebo jiná plodnice. Ale hlavní částí houby je mycelium, které si můžeme představit jako rozvětvenou podzemní síť vláken zvaných hyfy. Ty mohou ve správném prostředí dorůstat až do délky tisícovek metrů.

Když se houba krmí, vypouští do okolí enzymy, které rozkládají její potravu, a živiny pak vstřebává pomocí hyfů. Některé houby umí rozložit i velmi tvrdé materiály, jako je kůra stromů. A právě tyto druhy by mohly být schopné začít požírat plasty. Je ale třeba mít na paměti, že to bude pomalý proces.

„Dávají si načas, plasty nejsou zrovna ta nejlepší věc k jídlu. Houba musí rozložit ty obrovské, dlouhé, komplexní polymery na jednoduché cukry a kyseliny, ze kterých pak staví vlastní novou tkáň,“ vysvětluje Samantha Jenkinsová, vedoucí vědecká pracovnice firmy Biohm.

Tým této odbornice se pokouší naučit houby požírat umělou hmotu rychleji, a to řízenou evolucí. Provádí se tak, že se vytvoří prostředí se specifickými selekčními tlaky.

V tomto případě je jediným zdrojem potravy umělá hmota a jedinci, kteří se jí naučí rozkládat, se budou moci množit a měli by mezi sebou dokonce začít soutěžit o zdroje. Výzkum je stále v začátcích, ale Jenkinsová doufá, že mycelia budou jednou recyklovat plasty v obrovských nádržích.

Víceúčelové houby

Potenciál mycelia rozpoznaly i další firmy ve světě. Využívá se k výrobě alternativ k plastům, kůži, masu a spoustě dalších produktů.

Čtěte také

Bonobové dovedli vědce k nové houbě. Podobá se lanýžům

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) i Evropská kosmická agentura (EASA) se pustili do zkoumání možnosti využití hub k výstavbě struktur ve vesmíru. NASA by chtěla s jejich pomocí vymyslet stanoviště, která by sama rostla na Měsíci nebo Marsu. Bylo by to jednodušší, než tam dopravovat potřebný materiál ze Země.

Kmeny hub, které jsou schopné živit se umělou hmotou, už se našly ve Velké Británii, Indii, Švýcarsku, Ekvádoru a Pákistánu. Expertka Jenkinsonová čeká, že se je povede objevit ve většině světových zemí. Vědci už také potvrdili existenci bakterií, které umí rozložit určité typy umělé hmoty. Je to další příklad toho, jak se příroda dokáže vyrovnat s nebezpečnou praxí lidstva.

Kromě toho, že některé druhy hub umí degradovat plasty, existují také kmeny, které dokáží rozkládat kovy, a dokonce absorbovat radiaci. Takové jedince výzkumníci objevili kolem Černobylu. Když se společnosti Biohm podaří vytrénovat houby k požírání plastů, tým Samanthy Jenkinsonové má v plánu zkusit totéž s jinými druhy toxického nebo jinak problematického odpadu, uzavírá deník The Times.

Joe Biden čelí kritice kvůli plánovanému setkání s Vladimirem Putinem. Co čekat od summitu v Ženevě? Letní plány Maďarů komplikuje fakt, že část z nich je očkovaná čínskou a ruskou vakcínou proti covidu-19. Život v Austrálii a na Novém Zélandu ovlivňuje pandemie už jen okrajově. Jak dlouho ale dokáží tyto země zůstat odříznuté od zbytku světa? Podnikatel Elon Musk si hraje s bitcoinem i dalšími kryptoměnami.

Poslechněte si nedělní výběr ze zahraničního tisku, který připravila Tea Veseláková.