Jak vyrobit vakcínu proti nebezpečnému streptokoku A?
Jak přišli vědci na kloub nebezpečným streptokokům? Proč korýš předhazuje své příbuzné dravé rybě? Jak se mozek připravuje na spánek? Dá se odnaučit strach z pavouků? Diskutují imunolog Jan Černý a virolog Ivan Hirsch, herci Martina Hudečková a Lumír Olš
Vědci z university v San Diegu v Kalifornii zjistili důvod nebezpečnosti streptokoků skupiny A. Jsou velmi proměnlivé, k čemuž přispívá takzvaný M protein z jejich bakteriální obalu.
Průběh infekce bývá mnohdy rychlý a dramatický. Pacienti mohou umřít na tzv. syndrom toxického šoku nebo u nich dochází k nekróze, odumírání tkání, které vypadá jako by bacil postupně ujídal maso z těla.
Malá jeskyně
Nový objev otevírá cestu k vakcíně proti bacilu, který má na svědomí půl milionu lidí ročně. Hledat ho nebylo jednoduché.
„Šlo o to najít místo, které si vetřelec nemůže dovolit změnit,” přibližuje výchozí úvahu vědců virolog Ivan Hirsch.
Místo, proti kterému by se dala vyvinout vakcína, popisuje jako malou jeskyni, do které imunitní systém vidí jen ve zcela výjimečných případech.
Univerzální bílkovina
Proměnlivost bakterií a virů se dá ilustrovat na příkladu chřipky, jejíž virus se neustále mění a proto se každý rok musíme očkovat znovu.
V imunologie se dokonce kvůli proměnlivosti patogenů mluví o převlékání kabátů.
Význam nové studie, která vyšla v prestižním časopise Nature Microbiology, spočívá ve zjištění, že ačkoliv se ochranné obalové proteiny streptokoků liší, existuje lidská bílkovina, která k nim „pasuje” ve většině variantách.
Slabým místem bacilu bývá totiž jeho styčná plocha s naším organismem, která se nemění, aby se dokázal chytit.
Kabát s knoflíky
Autoři studie vyrobili různé varianty pláště streptokoka A. Pomocí RTG difrakce vytvořili přesné tvary zmíněného universálního proteinu a hledali, kde mají zmíněné styčné plochy.
„Musí to být vždycky nějaký kabát s texturou a knoflíky,” přibližuje výchozí úvahu vědců imunolog Jan Černý.
Na základě detailní znalosti tvarů se teď autoři studie pokoušejí naučit imunitní systém tvořit protilátky, které by rozpoznaly 90 % procent streptokoků. To by znamenalo průlom. Například „slabá místa” viru HIV vědci už asi tak 15 let znají, ale zatím netuší, jak proti nim nasměrovat imunitu,” vysvětluje virolog Ivan Hirsch.
Náhodná infekce
Vědci upozorňují, že možnost nakazit se streptokokem A i jinými patogeny je mnohdy otázkou náhody.
Podle nich bakterie osídlí toho z nás, kdo není dobře připraven, žije například v přehnané čistotě, nebo má oslabenou imunitu.
„Měli bychom pečovat o svůj mikrobiom,” doporučuje Jan Černý. Bakteriální osazenstvo našeho těla totiž ovlivňujeme i svým životním stylem.
I když je soužití s bakteriemi, houbami i některými viry pro nás přirozené, je třeba ho udržet v rovnováze. Pokud někdo například dlouhodobě trpí na záněty žaludku, může mu pomoci transplantace stolice od zdravého člověka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
