Třicítkou ve městech? Děti by mohly jezdit do školy na kole, ne autem, předpovídá dopravní urbanista

Zastáncům třicítky ve Francii vadí, že opatření zatím funguje spíš jen na papíře, mnozí řidiči totiž nezpomalují. Odpůrci opatření ze sdružení Roulez libre tvrdí, že kýžený efekt – zklidnění dopravy, méně emisí, či nehod – se nedostaví. V Česku autoklub ADAC argumentuje obavou o plynulost dopravy.

Čtěte také

Doprava v Praze? Je to jako s léčbou obezity, kdy vám pouhé povolení opasku nepomůže, myslí si dopravní expert Benedikt

„Pokud jedete rezidenční zónou a dáváte přednost zprava na neznačených křižovatkách, u křižovatek zpomalujete. Když jedete třicítkou, tak jediné, na co šlapete, je plynový pedál. Přidáváte a ubíráte, zatímco u padesátky používáte jak plyn, tak brzdu,“ vyvrací obavy expert Michal Vojtíšek. A dodává, že plynulost dopravy roste právě díky tomu, že nezastavujeme.

„Zkušenosti ze zahraničí jsou takové, že plynulost dopravy se nijak výrazně nezhoršuje. Naopak v mnoha případech se zlepšuje, a to z toho důvodu, že v té třicetikilometrové rychlosti člověk vnímá věci na mnohem delší vzdálenost. Má vlastně dost času se přizpůsobit situaci,“ připojuje další argumenty Zuzana Poláková, která se tématem třicítky ve městech věnuje jako architektka, urbanistka a matka. Působí ve spolku AutoMat, který se zabývá podporou veřejné, pěší i cyklistické dopravy a také proměnou veřejného prostoru.

Na kole bezpečně i do školy

Dopravní urbanista Tomáš Cach vidí přínos třicítek v rezidenčních čtvrtích také v tom, že rodiče se nebudou muset bát pouštět děti do školy na kole.

Čtěte také

Expert: Emise škodlivého oxidu dusičitého je v Praze nad limity. Stále tu jezdí auta z Dieselgate

„Tam, kde rodiče vozili děti do školy autem ráno, což je možná nejhorší, co můžete pro děti udělat, se děti nebudou bát jezdit na kole samy do školy a rodiče se nebudou bát je pouštět. Ale znamená to celou cestu mít bezpečnou. Když je to jen půlka, tak se to míjí účinkem,“ upozorňuje Cach.

Kdyby úřady motivovaly lidi, co využívají auta párkrát v roce, aby auty jezdili co nejméně, měli by sváteční jezdci tendenci se vozů zbavit, případně by začali používat sdílená auta, tvrdí Cach. Tím by se prý ve městech uvolnil prostor.

„Ten můžeme využít na bezpečné oddělení cyklostezky, která pak přesvědčí a motivuje větší množství lidí k jízdě na kole,“ dodává expert.

Když snížíme rychlost, tak se třeba kolo dokáže pohybovat odpovídající rychlostí a ulice se tím stávají bezpečné.


Zuzana Poláková

Upozorňuje také, že v zájmu udržitelné dopravy se uskrovnit musíme téměř všichni. Například rozšíření pruhu pro cyklisty znamená mírný úbytek komfortu pro ostatní cestující. „Třeba v Kodani se to děje na úkor tramvají, které historicky všechny zrušili. Je to samozřejmě na úkor parkování, které na řadě ulic prostě není,“ dodává Cach.

Čtěte také

Ještě máme čas plánovat, jak snížit emise. Pak to bude nákladnější, varuje odbornice na dopravu

„V okamžiku, kdy se snažíme snížit rychlost na 30 km/h, se třeba kolo dokáže pohybovat odpovídající rychlostí a ulice se tím stávají pro něj bezpečné. Věřím tomu, že na krátké vzdálenosti pak začne být kolo používané alespoň uvnitř Prahy,“ míní Zuzana Poláková.

Cach také poukazuje na to, že zvláště s malými dětmi nebývá někdy pohyb po městě bezpečný. Auta mnohdy stojí na přechodech nebo couvají na chodníku před nárožím budov. „Projít po takové ulici je často nadlidský úkon,“ říká dopravní urbanista.

V Česku podle něj chronicky selhává elementární vymáhání práva, a to i ze strany policie, zatímco řidiči si veřejný prostor privatizují. To se ještě zhoršilo s nárůstem obliby dovozu zboží přes internet, uzavírá Cach.

Poslechněte si celé Souvislosti Plus o tom, jak zajistit to, aby doprava ve městech byla udržitelná, bezpečná a přitom plynulá. Moderuje Martina Mašková.