Expert: Emise škodlivého oxidu dusičitého je v Praze nad limity. Stále tu jezdí auta z Dieselgate

17. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Špatná smogová situace v Praze

Nová studie z mezinárodního časopisu Atmosphere založená na měření emisí v Praze varuje, že emise oxidu dusičitého v hlavním městě překračují doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropské unie. „Patrně v tom hraje roli to, že v Praze i v jiných českých městech stále jezdí mnoho automobilů z aféry Dieselgate,“ říká jeden z autorů studie Miroslav Šuta, lékař a expert z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Evropský týden mobility s tématem "Bezpečně a zdravě udržitelnou dopravou" motivuje zejména Evropany, aby přesedli z aut na kola anebo chodili pěšky. Letos se akce trefila do šestého výročí, kdy se stala veřejně známou záležitostí aféra Dieselgate.

Čtěte také

20. září 2015 Volkswagen v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do 11 milionů naftových aut ve světě namontoval software, který umožnil manipulovat s testy výfukových plynů. 

V Praze už léta představují problém koncentrace oxidu dusičitého (NO2), a to kvůli silné automobilové dopravě. Jsou vyšší než připouštějí normy EU i WHO. „U nás řidiči neměli povinnost si manipulující software dát odstranit a auto upravit,“ upozorňuje Šuta, který řadu let měří emise v terénu.

Aktuálně se v hlavním městě jako citlivá ukázala například oblast kolem tunelu Blanka, okolí severojižní magistrály nebo přetížená ulice v Holešovičkách.

Nové limity

I podlimitní koncentrace oxidu dusičitého můžou škodit zdraví, varují odborníci.

Čtěte také

„V naší zprávě doktor Radim Šrám upozorňuje na to, že například analýzy ze Španělska nebo Skandinávie ukazují, že i nižší koncentrace mohou ovlivňovat vývoj nervového systému u dětí na jedné straně. A na druhé straně mohou patrně přispívat i k rozvoji takzvaných neuro-degenerativních onemocnění u starších osob,“ popisuje zdravotní důsledky expert. 

Doporučuje věnovat pozornost i další aktuální studii z časopisu British Medical Journal, podle níž znečištění jemným prachem a oxidem dusičitým zvyšuje úmrtnost i v koncentracích pod platnými evropskými limity nebo pod doporučenými hodnotami WHO.

Zdravotnická organizace brzy vydá nová, zřejmě zpřísněná doporučení pro limitní hodnoty různých znečišťujících látek. Zásadní přitom je, zda jsou lidé vystavení účinku emisí dlouhodobě. 

Bezpečnější auta

Také testování aut po aféře Dieselgate doznalo změn. Evropská unie zavedla nový testovací systém. „Není ho tak jednoduché podvést a mnohem více se blíží k podmínkám, které fungují reálně na ulicích,“ oceňuje Šuta.

Před zveřejněním aféry Dieselgate Evropa sice nastavila přísné normy emisí, jejich splnění se ale testovalo v laboratořích za podmínek, které neodpovídaly reálnému provozu. To umožnilo automobilkám podvádět. 

Nejnovější auta, která testy prošla, by tak měla být emisně bezpečnější než ta z uplynulého desetiletí. „Auta, která v laboratoři vykazovala nižší emise, pak na silnicích vypouštěla znečišťujících látek mnohonásobně více,“ popisuje jádro aféry.

Cyklisté a pěší

Řada západoevropských měst v souvislosti s covidem rozšiřuje infrastrukturu pro cyklisty. „Doufají, že zlepšení kvality ovzduší způsobené koronavirem se do budoucna udrží. My naopak pozorujeme, že s návratem lidí k normálnímu životu emise stoupají, obává se expert. 

Čtěte také

Jednou z reakcí na vysoké znečištění způsobené automobily jsou nízkoemisní zóny, které fungují v řadě evropských měst, podobně jako zpoplatnění vjezdu do centra. V Británii například města zavádějí i zóny s omezeným příjezdem a parkováním kolem škol. V Česku letos v rámci Evropského týden mobility nevládní organizace organizují aktivitu pro rodiče školních dětí pod heslem Pěšky do školy. 

Poslechněte si celý rozhovor s Miroslavem Šutou. Na situaci nejen v Praze se ho ptala Martina Mašková.

Spustit audio

Související