Životní prostředí na Ostravsku se zlepšilo, ale dlouhodobá zátěž se na lidech podepisuje. A přenáší se i na další generace, varuje lékař

A své tady hrají i další dva faktory: přeshraniční přenos emisí z polské průmyslové aglomerace, říká Macura: „Druhým specifickým vlivem je geomorfologie území, které v době inverze připomíná papiňák.“

Primátor ale dodává, že nejde tvrdit, že by hlavním znečišťovatelem Ostravska byly polské emise a vše ostatní je míň důležité.

Čtěte také

Kvůli polskému smogu žádá Ostrava o pomoc Brusel

„Je samozřejmě pravda, že v zimě převážně fouká vítr ze severu na jih, ale třeba loni jsme byli svědky anomálie, kdy většinu zimy foukal přesně naopak. Takže musíme pracovat s tím, že všechny zdroje mají jakýsi význam – a je třeba pracovat na všech,“ argumentuje Macura.

Radvanice a Bartovice

Zmíněný výzkum, v němž region figuruje, nedávno zveřejnil renomovaný lékařský časopis Lancet. Ostrava, Karviná a Havířov se podle něj ocitly mezi desítkou z tisíce měst Evropy, kde nejvíce obyvatel umírá předčasně, a to v důsledku znečištění ovzduší. Důvodem jsou hlavně jemné prachové částice a koncentrace benzo[a]pyrenu z místních topenišť, podniků nebo dopravy.

„Ze sledování znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji v posledních deseti letech nám vychází, že se opravdu snižuje výskyt jemných prachových částic i koncentrací benzo[a]pyrenu,“ potvrzuje lékař z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Radim Šrám.

Je nutné se domnívat, že se dlouhodobá zátěž na lidech podepisuje a případně se přenáší i do další generace.
Radim Šrám

Odborník, který se dlouhodobě věnuje vlivu životního prostření na naše zdraví, ale dodává:

„Jedinými lokalitami, kde ke snižování nedochází, jsou Ostrava-Bartovice a Ostrava-Radvanice. Tady kvůli průmyslovému komplexu se koncentrace benzo[a]pyrenu pohybují kolem osmi až devíti nanogramů na metr krychlový, což je jedna z nejhůř znečištěných oblastí v Evropské unii vůbec.“

Čtěte také

Dopady znečištění se podepisují na zdraví lidí po generace, pomoct může životní styl, radí uznávaný genetik

Šrám připomíná 70. a 80. léta v severních Čechách, kde se taky zjišťoval vliv životního prostřední na délku života. I tam vyšlo, že lidé v průměru přijdou o dva roky života. A přesto, že od roku 1990 došlo k výraznému zlepšení prostředí, zkrácení věku dožití tam přetrvává dodnes. „Takže je nutné se domnívat, že se dlouhodobá zátěž na lidech podepisuje a případně se přenáší i do další generace.“

Ekonom a právník z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Máca považuje studii publikovanou v časopise Lancet za velmi užitečnou. Hodně podobně totiž vyšlo srovnání italského města Bergamo a Ostravy.

„Oba trpí tím, že mají vysokou koncentraci obyvatel, dlouhou dobu tam byla průmyslová výroba, což dohromady i v historickém kontextu vytváří velkou zátěž. Dalším přínosem studie je, že pracuje s velmi detailními daty,“ vysvětluje Máca.

Nejen menší pracovní produktivita. A co děti? 

Předčasná úmrtí jsou podle ekonoma Mácy jen špičkou ledovce: „Pod tím najdeme řadu dopadů, které se projevují ve zvýšené nemocnosti, a to od chronických nemocí po, v případě krátkodobých zvýšených koncentrací, zvýšené pracovní neschopnosti. Pokud ale přesto lidé chodí dál do práce, nejsou tolik produktivní.“

Čtěte také

Smog ve velkoměstě podporuje odolnost bakterií

Nejde jen o zaměstnance, ale i o děti a mládež, která se při studiu nutně hůř soustředí, takže v té době dostávají míň efektivně vzdělání.

„To celé se pak projevuje do ekonomického systému – a to v každém stupni. Neznamená to jen vyšší výdaje zdravotního systému na léčení, ale i nižší výkon celé ekonomiky. „Protože ti, co takto trpí, jsou často míň produktivní,“ říká ekonom.

Podobně argumentuje i lékař Šrám: „Ve studiích, které se dělaly na Ostravsku, se u dětí zjistil zvýšený výskyt astma bronchiale.“

Vyšetřovaly se dva tisíce děti v desíti pediatrických ordinacích. „Právě v Radvanicích mají děti, hlavně v prvním roce života, nejvíc respiračních onemocnění. Takže to opravdu zdravotní stav dětí v předškolním věku výrazně ovlivňuje,“ dodává Šrám.

Udělat se toho musí hodně

Co s tím? Podle ostravského primátora Tomáše Macury se politika v posledních pěti deseti letech zaměřila na Polsko, kde se stav hodně zlepšil. Také tam vznikají občanské iniciativy, i tam existují kotlíkové dotace, protože i Poláci chtějí dýchat čistý vzduch. „V česko-polském pohraničí je stále přes 500 tisíc neekologických domácích kotlů, které v zimě kouří směrem k nám,“ uvádí Macura.  

Čtěte také

Bez uhlí v roce 2038. „Klima nezajímá, co považuje uhelná komise za přijatelné,“ kritizuje ekolog Ač

„Ale tlak na setrvání u ekonomiky uhlí je tam stále ještě větší než u nás. I když je pravda, že na vládní úrovni si Polsko jako by už uvědomilo šance, které jim skýtá nové rozpočtové období v EU, kde je velký objem peněz na konec uhlí.“

Primátor říká, že Ostrava je lídrem v zavádění nízkoemisní hromadné dopravy a také klade důraz koncept čištění komunikací od prachu, který jinde v Česku nenajdeme.

„Už během několika dnů budeme první z velkých měst, kde nadobro vypneme všechny dieselové autobusy. Čerpáme evropské dotace na kotlíkové dotace, u kterých bychom ale potřebovali, aby dál pokračovaly. Přestože jsme už vyměnili asi 1300 kotlů, tak jich ještě asi 800 zbývá. Pak jsou tady velké transformační fondy, které budou k dispozici pro pracovní místa po odklonu od uhlí. A je třeba, aby se naše fabriky na využití těchto peněz nachystaly,“ tvrdí Macura.

Omezené pravomoci měst a obcí

Primátora Macuru trápí omezená pravomoc samotných měst v oblasti regulace průmyslu.

„Ta je přenesena na kraje, které vydávají integrovaná povolení. To znamená povolení, za jakých podmínek mohou průmyslové fabriky provozovat i své jednotlivé provozy. Uvítal bych, kdyby byla tato pravomoc přesunuta na města a obce, alespoň na ty s rozšířenou působností. Protože jsme těm lokálním znečišťovatelům blíž než kraje,“ říká ostravský primátor.

Čtěte také

Ostravské laguny jsou příkladem, jak stát neumí řešit ekologické zakázky. Teď už to ale dotáhneme, doufá primátor Macura (ANO)

Ekonom Vojtěch Máca tvrdí, že dát větší pravomoci obcím a městům by smysl mělo. „Když se například pro Ostravu připravoval program zlepšování kvality ovzduší, tak se zjistilo, že stát obcím ani nemůže nic ukládat, protože je to samospráva. Takže stát má vůči unijním požadavkům splnit dejme tomu nějaké imisní limity, nebo emisní stropy, ale vlastně některé nástroje není schopen zařídit. Čili tam by dávalo smysl dát víc pravomocí obcím a níž. Na druhou stranu – některé záležitosti jste schopni líp koordinovat na úrovni státu nebo na úrovni kraje.“

Primátor Macura podporuje chystané firemní řešení i pro nejvíc znečištěné části Ostravy Radvanice a Bartovice. Firma Liberty Ostrava, která provozuje železárny, plánuje výstavbu hybridních pecí.

„Chceme podpořit jejich plánovanou poměrně zásadní modernizaci, a to výstavbu hybridních pecí. Ty by umožnily staré sovětské koksárenské baterie zastavit, nebo je alespoň z velké části odstavit. Tak by firma mohla vyrábět ocel víc ze šrotu a ne jen z prvotních zdrojů. Mám pocit, že to mají naplánováno někdy od roku 2024 až 2025. Teď se dělají přípravné práce.“

Vliv dopravy

Lékař Šrám i právník Máca se pak shodují, že řešení pro Ostravsko musí být komplexní.

Čtěte také

Emise v době pandemie klesly, co dál? Teď záleží na udržitelných investicích, shodují se odborníci

„Velmi pozitivní jsou kotlíkové dotace, které mohou znečištění ovzduší z lokálních topenišť výrazně snížit. Další věc je, že by se město mělo soustředit na kontrolu technického stavu vozidel, jestli odpovídají požadavkům silničního provoz. Tím by se mohlo snížit znečištění z dopravy. No a potom další věcí je, aby průmyslové podniky a emise, které vypouštějí do ovzduší, aby se výrazně snížily, což je třeba příklad benzo[a]pyrenu na Ostravsku,“ dodává lékař Radim Šrám.

Připomíná tak stále nevyřešený problém, podle kterého mohou dieselové automobily s vymontovaným filtrem pevných částic, kterých je pouhých pět procent, za 90 procent znečištěného ovzduší v Praze.

„Pořád se diskutuje, jak to bude policie kontrolovat, ale aby se to dělalo systematicky, což by mohlo výrazně přispět ke kvalitě ovzduší, tak s tím jsme bohužel ještě nezačali,“ dodává Šrám.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Martiny Maškové.