Ivan Hoffman: Zabij bobra, zachráníš strom
František Segrado mi před lety věnoval tričko s provokativním heslem: Zabij bobra, zachráníš strom.
Muzikant, výtvarník, lidový myslitel a vyhlášený znalec ovocných destilátů ho pro mne vlastnoručně vytiskl. Takový vzácný osobní dar nelze nenosit, a tak pamatuji kyselé tváře jiných přátel, environmentalistů, ochránců přírody a ekologů, kterým to tričko přišlo naprosto trapné.
Čtěte také
Lidem věřícím v přírodu vesměs chybí smysl pro humor a už vůbec nemají pochopení pro ten černý, sarkastický, který si berou osobně. Bobr je vyhlášený vandal. V Lednicích zdecimovat stromy dovezené před půldruhým stoletím Lichtenštejny z celého světa. Jeho řádění by ale nebylo možné bez pomoci aktivistů, kteří vstoupili do povolovacího řízení a zabránili oplocení parku.
Bezohledná příroda
Nápad člověka chránit zvířata před lidmi se opírá o přesvědčení, že příroda ví, co dělá, že je chytřejší než člověk, který škodí, kudy chodí. Pokud se kdysi člověk považoval za pána tvorstva, dnes se za to zvířatům omlouvá, neboť na životě bobra záleží. Je jenom otázkou času, kdy někdo prosadí, že se bobr bude psát s velkým „B“, zatímco člověk s malým „č“. Takový je prostě trend.
Čtěte také
Jenomže záliba člověka ve zvířecí přirozenosti je směsí idealismu a naivity. Příroda je bezohlednější člověka a přihlížet důsledkům ochranářství je jenom pro silné nátury.
Když loni ornitologové slavně zabránili zemědělcům otrávit hraboše, aby měl přemnožený jestřáb co jíst, těšili jsme se z pěti roztomilých koťat, která u nás porodila sousedovic kočka. Letos jsou pasti na myši prázdné. Co chvíli vidíme, jak některý z těch malých tygrů nese hlodavce v zubech. Možná nakonec zachrání i platan, který živoří kvůli tomu, že mu hryzci žerou kořeny.
Kočky ale neloví pouze myši, hryzce a krtky. Občas je vidíme s čerstvě uloveným pěvcem, kterého ornitologové zachránili před otravou na hraboše. A poté, co naše vlaštovky ve chlévě pracně vykrmily pět mláďat, přišel den, kdy opustila bezpečí hnízda. Peří, co po nich zbylo, je daň za to, že nemůžeme k jabloním nasypat otrávené zrní, jak tomu bývalo zvykem, než aktivisté začali bránit hraboše, a o stromy a úrodu místo nás pečuje tým predátorů.
Ochránit přírodu před člověkem je otázka osvěty. Lze zakázat to Segradovo tričko s bobrem, respektive jeho repliku „zabij kočku, zachráníš hraboše s vlaštovkou a přijdeš o úrodu“. Jak ale ochránit přírodu před ochranáři, kteří si libují v její přirozené bezohlednosti? Jisté je, že pokud budoucnost přenecháme hlodavcům, mravencům a kobylkám, nebudou se naše děti muset za nás omlouvat a stydět.
Autor je komentátor Deníku
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
