Ivan Hoffman: Jak rozhýbat ekonomiku
Nemám to z vlastní hlavy, nýbrž z vyprávění dcery, která na ctihodné zahraniční univerzitě před lety absolvovala přednášku, jak funguje tržní ekonomika.
Učitel zaujal studenty originálním návodem, jak stimulovat proces tvorby pracovních míst: „Chcete-li, aby se ekonomika hýbala, zdemolujte autobusovou zastávku…!“
Čtěte také
Měl jsem za to, že zmíněná příhoda ilustruje nároky na kreativitu pedagoga, který to nemá jednoduché, když chce získat pozornost dnešních studentů. Jenomže uběhlo pár let, přišla koronavirová epizoda, která globálně vykolejila svět, a všichni řeší, jak nastartovat ekonomiku. Postačí tržně zdemolovat autobusovou zastávku?
Jen vzácně dnes slyšíme názor, že je třeba nechat pracovat neviditelnou ruku trhu, přihlížet tomu, jak se vše vyřeší samo od sebe, prostým působením nabídky a poptávky. Když nabídka i poptávka kolabují, lidé přicházejí o práci, ubývá jim peněz a k tomu se strachují o holý život, chce to skutečně železné nervy a víru rovnou z oceli nechat řádit neviditelnou ruku trhu. Nelze od ní totiž očekávat sociální ohledy, soucit či empatii.
Když přijde špatné počasí
Tržní, liberální ekonom, spoléhá na soutěž, jejímž opakem jsou neřesti socialistických národohospodářů, kteří se zbaběle dopouštěli centrálního plánování, věřili na rovnostářské přerozdělování, internacionální dělbu práce a tak se děsili nezaměstnanosti, že raději akceptovali přezaměstnanost, tedy neproduktivní zaměstnanost umělou.
Čtěte také
Je zajímavé dnes sledovat kacířské pošilhávání liberálních krizových manažerů po zmíněném socialistickém know-how. Neviditelná ruka trhu se totiž osvědčuje pouze za dobrého ekonomického počasí. Její specializací je eliminace státních zásahů do ekonomiky a akumulace kapitálu do soukromých rukou.
Když ale přijde špatné počasí, pomoc se očekává od státu, který je péčí tržních liberálů chudý a neschopný. A ekonomové, kteří se ve škole naučili, že k rozhýbání ekonomiky postačí zdemolovat autobusovou zastávku, čelí zcela nečekanému dilematu: Držet se liberálních učebnic, anebo je vyhodit?
Držet se jich nelze, ale vyhazovat je by byla škoda. Budou se opět hodit za dobrého počasí, kdy ekonomiku drží v kondici rozmlácené autobusové zastávky, případně se rozbombarduje něco většího. Ten dnešní malér je banálním problémem kapitalistického růstu, který se nejspíše zvládne kombinací kreativního účetnictví, a špetky komunismu, kdy se rozdá každému podle jeho potřeb.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
