Ivan Hoffman: Hledání andělů

19. únor 2020

Co chvíli jsme svědky maléru, spojeného s obsazováním nějaké veřejné funkce. Ne že by nebyli zájemci. Kandidátů, ochotných se obětovat, se nakonec vždy pár najde. Potíž je, že se nikdo nezavděčí všem. Že jsou kandidáti diskvalifikováni tím, že je navrhuje někdo, který je sám terčem permanentní kritiky. Anebo že buďto nesplňují požadavky profesní, anebo neobstojí jejich mravní integrita.

Když se hledá ombudsman, ministr, šéf státní instituce, anebo je třeba doplnit mediální rady či Ústavní soud, bývá to procedura připomínající vytahování králíků z klobouku, nebo koňský handl, přičemž politici, publicisté a odborná veřejnost tato personální dramata nahlížejí a komentují jako hledání andělů.

Čtěte také

Těch se ovšem zoufale nedostává. I z nadějného uchazeče se při bedlivém zkoumání nakonec vyklube standardní smrtelník.

Jedná-li se o staršího kandidáta, pro kterého by měly být výhodou jeho šediny, čili nadhled, životní zkušenost, vždy se nakonec zjistí, že prožil kus života v minulém režimu, čímž se s ním nutně zapletl, protože nic nezkazí pouze ten, kdo nic nedělá. A než se nechat natahovat na mediální skřipec, kandidát, který nemá hroší kůži, raději řadí zpátečku.

Mladší kandidát, pro kterého by mělo být výhodou, že se coby holobrádek s minulým režimem zaplést nemohl, zpravidla doplatí na to, že na sebe z mladické nerozvážnosti upozornil nějakou originální myšlenkou. Mít kritické připomínky k fungování současného režimu je stejný hřích jako kolaborace s režimem minulým.

Škraloup a kontroverze

Ivan Hoffman

Hledání andělů je pro dnešního personalistu noční můra. Díky internetu lze každému kandidátovi přišít nějakou čertovinu. A protože si toho jsou potenciální kandidáti vědomi, o veřejnou funkci se neucházejí lidé citliví a soudní. Výběr se zužuje na ty otrlejší, kteří jsou srozuměni s vláčením bahnem a akceptují, že kdo chce psa bít, hůl si vždy najde.

Je zajímavé, že hon na čerty, který je průvodním jevem obsazování veřejných funkcí, nezřídka lépe zvládnou kandidáti politicky ne zcela korektní, s nějakým tím drobným škraloupem a kontroverzní minulostí než elitami protežovaní, opatrní premianti. Možná to bude tím, že ombudsmana nebo členy mediálních rad zpravidla nevybírají andělé.

Autor je komentátor Deníku

autor: Ivan Hoffman
Spustit audio

Související