Ivan Binar: Krkavci nad Kloboukem

8. říjen 2020

Tomu vršíčku, na který se v létě díváme z okna, říkali Němci Hutberg – Klobouková hora. Hora to věru není, je to jenom takový přívětivý klobouček.

Ale proč ne Hutberg, vždyť to tu bylo po staletí jejich, než jsme je vyhnali. Horst Jünger byl tenkrát sedmiletý kluk a už se těšil, jak poprvé v životě pojede vlakem. 

Čtěte také

V Odrách je naložili a do Fürthu na bavorské straně jeli čtyři dny. Pak přes Řezno do Pasova a do Fürstenfeldu – konečná. Jel taky přes Prahu, dodneška si pamatuje stověžatou matičku – Praga caput regni. Kdypak by se Horstl z Kravařska dostal do Prahy, a ještě k tomu v dobytčáku, nebýt odsunu Němců ze Sudet.

​Kopeček je porostlý listnatými stromy, hlavně habry a buky, taky tam rostou třešně ptáčnice. Rozkvetlé lípy na začátku prázdnin k sobě přivoněly včely ze všech úlů v okolí. Smrky, borovice a modříny sežral nenasytný kůrovec. 

Na takových kopečcích stávaly ve středověku šibenice. Na úpatí se pasou krávy podobné praturům s amputovanými rohy. Pase je tam kopací ohradník. Popadl jsem konvičku a vydal se na maliny, děláme z nich marmeládu plnou semínek (prý je to dobré na trávení).

Lukáš s Gábinou

​Nad Kloboukem zakrákoral krkavec. Už několik roků tady potkávám Lukáše s Gábinou, lítají nad námi a něžně krákorají. Když zplodí a vychovají mladé, když naučí děti lítat, vyženou je do světa. Krkavci jsou – jako někteří lidé a taky labutě – monogamní. Jsou to náramní ptáci se špatnou pověstí a přitom se tak láskyplně starají o své potomky. Krkavčí matka – to je bohapustá pomluva! 

Čtěte také

Zvedl jsem hlavu a spatřil nevídané: nejen ti dva domácí, ale velikánské hejno mi poletovalo nad hlavou. Takové množství krkavců pohromadě jsem tu dosud neviděl. Spočítat se nedali, u dvacítky jsem to vzdal. Kdo mi to uvěří? 

A přitom není na kopečku šibenička s viselcem vhodným pro krkavčí hostinu. Po chvíli se začali rozlétat na všechny strany, po dvou i po jednom, krákorat nepřestali. Když jsem se vracel s malinami, poletovali tam už jenom Lukáš s Gábinou.

​Nevím, komu bych mohl o těch krkavcích vyprávět. Hospodu zavřeli pro nezájem, pivo se pije na schodech u samoobsluhy, tam mě to neláká. 

Ivan Binar, spisovatel a překladatel

Napíšu o nich Horstu Jüngerovi do Fürstenfeldu. Třeba se někdy přijede podívat – už se to smí. Jenomže rojení krkavců nad Kloboukovou horou mu slíbit nemůžu, neumím krákorat, abych to s nimi domluvil.

Autor je spisovatel

autor: Ivan Binar
Spustit audio