Iva Pekárková: Žijeme v neuronové síti?
Přišel s tím fyzik Vitaly Vanchurin z University of Minnesota Duluth. Totiž že je celý náš vesmír jedna obrovská, možná nekonečná neuronová síť. Pokud je to tak, můžeme přestat pátrat po vytoužené teorii všeho, totiž matematickém vyjádření, které sjednotí obecnou teorii relativity s kvantovou teorií. Naším pobytem v neuronové síti se všechno vysvětlí.
Vanchurin, jak to vypadá, zatím pro svou teorii nemá žádné nevyvratitelné důkazy. To ale ani netvrdí. Říká jen, že veškeré pozorovatelné jevy ve vesmíru mohou být vymodelovány za pomoci neuronové sítě.
Čtěte také
Tahle myšlenka se zdá být velmi prostá, i když její pravdivost či nepravdivost nebude snadné dokázat, ať už výpočtem, nebo experimentem. Ale podle Vanchurina neexistuje principiální důvod, proč by se to nemohlo podařit.
Přiznám se, že se na fungl novou představu o vesmíru docela těším. Matematikové a teoretičtí fyzikové se už příliš dlouho marně snaží sjednotit fundamentální teorii popisující chování nepředstavitelně malých věcí s fundamentální teorií popisující chování nepředstavitelně velkých věcí.
Čtěte také
Navíc tu figuruje osoba pozorovatele (tedy: pozorovatele věcí, jaké nikdo z nás pouhým okem vidět nemůže), který z principu nemůže všechno vidět přesně. Teorie vesmíru jako neuronové sítě s pozorovatelem počítá.
Není vyloučené, že se za pár let dočkáme toho, o čem se někteří už hezky dlouho vyjadřují jako o „konci teoretické fyziky“, totiž zmíněné teorie všeho. Dost by se mi to líbilo. Věřím, že se jako lidstvo takové teorie nemusíme bát. Můžeme si dovolit ji dokázat, anebo vyvrátit.
… anebo v počítačové simulaci?
Na rozdíl od jiných teorií. Třeba té, která stála u zrodu filmu Matrix. Totiž že nežijeme v realitě, kterou kolem sebe vidíme. Žijeme ve světě představ, jaké nám do ní cpou vesmírní otrokáři, kteří nás využívají k nekalým účelům. Možná to tak není, možná to tak je.
Vědci pravděpodobnost, že žijeme v počítačové simulaci, odhadují zhruba na 50 procent. A doporučují to radši nezkoumat. Pokud by se nám podařilo provést experiment, který nám na tuhle otázku dá jednoznačnou odpověď, mohly by se bytosti, které nás udržují při životě – tedy při tom, o čem se mylně domníváme, že je to náš život –, naštvat nebo leknout a experiment zrušit. Vypnout nás.
Jsou věci, které je lepší nevědět.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.