Iva Pekárková: Vykoupat dějiny?
Máme, já a můj přítel, velké štěstí na Shawna. Nejen proto, že nám kupuje suši a všemožně nás rozmazluje.
Je to anglický černoch s moc zajímavou a přitom vlastně „typickou“ rodinnou historií, úspěšný muž skvěle přizpůsobený dnešnímu světu, který má rád lidi všech barev a zároveň je hrdý na tu svou.
Čtěte také
Shawnův dědeček přijel z Jamajky na výzvu britského krále, aby bojoval proti Hitlerovi. Byl koneckonců poddaný Britského impéria. Vysloužil si medaili za statečnost, ale když válka skončila, v Anglii jeho pomoc nikdo neocenil.
Nemohl najít práci, ta byla jen pro bělochy, a když přece jen něco sehnal, zaměstnavatel mu vysvětlil, že přece nemůže dostávat stejný plat jako bílý, dostane polovinu. Za bydlení naproti tomu zaplatil dvojnásobek. Své paní domácí musel předem uhradit ušlý zisk: teď, když ubytovala černocha, se u ní bílí už nikdy neubytují.
Nejednali s ním o nic hůř než s ostatními, takhle to prostě chodilo.
Čtěte také
Shawnův děda si nechal poslat šikovné děvče z Jamajky a společně se protloukali. Svým dětem se snažili poskytnout vzdělání, hodnotu, která pro ně byla nejcennější. Sami taktak uměli číst a psát. Shawnova máma se stala sekretářkou, v 70. letech už to šlo. A jako mnohé jiné si i ona pořídila dítě s nezodpovědným chlapíkem, takže Shawn vyrostl bez tatínka.
O to víc se teď snaží být dobrým tátou svých dětí, přestože, jak říká, na manželství vážně nemá buňky. S estonskou manželkou se rozvedl, ale posílá jí víc než půlku platu a s dětmi se vídá, jak často jen to jde.
Některá krev se nesmyje
Čtěte také
V tomhle se Shawnův osud podobá osudům tolika jiných Jamajčanů usazených v Anglii. On i jeho máma se tu narodili a cítí se tu doma, ale zachovali si vazby na svou „starou vlast“ a umějí mluvit jak „královskou angličtinou“, tak jamajskou patois.
Shawn na slogan „Na černošských životech záleží“ odpoví: „Jistě, záleží přece na všech životech.“ Nelíbí se mu adolescentní chování, které předvádějí mnozí černoši v Americe, v Anglii i leckde jinde, ale necítí za to osobní vinu. Ani já bych neměla cítit osobní vinu za chování bělošských nácků. Nemůžu přece za to, že Shawna v Estonsku několikrát zmlátili.
Teď jsem se Shawna zeptala, co soudí o stržení sochy dávného obchodníka s otroky v Bristolu a její následné shození do vody v docích.
„Tak tohle mi zrovna vůbec nevadilo,“ řekl rozšafně. „Dlouho se snažili zajistit její odstranění legálními cestami – nepovedlo se. Skoro mě mrzí, že už ho vylovili. Colston se mohl ještě chvíli koupat. I když krev z rukou už mu to nesmyje.“
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
