Iva Pekárková: Léto a geny neandrtálců
Ve škole jsme se učili, že Homo sapiens se s Homo neanderthalensis „nemísil“. A že od doby, kdy neandrtálci v Eurasii vymizeli, vytlačeni našimi chytřejšími a životaschopnějšími předky, po nich za nějakých 90 tisíc let jejich existence nezbylo nic než tu a tam nějaká ta jeskynní malba.
Na obrázcích z doby před padesáti lety neandrtálci vypadali jako, ehm, neandrtálci. Všichni byli chlapi a žádní krasavci to nebyli, aspoň ne podle vkusu nás Homo sapiensů.
Čtěte také
Vystouplé nadočnicové oblouky, ustupující čelo, odchlípené rty, řídký porost vousů a nablblý výraz v očích z nich činily tvory podobnější opicím než nám „opravdovým“ lidem. Prostě příliš šeredné na to, aby se zalíbili našim praprapraprababičkám. Bylo snadné uvěřit, že jsme si my, „opravdoví“ lidé, žádné neandrtálské geny neodnesli.
Skutečnost je jiná. V nálezech Homo sapiens z doby před 40 tisíci lety, tedy z doby, kdy neandrtálci vymizeli, se nachází šest až devět procent neandrtálské DNA. A dnešní Homo sapiens jich pořád mají jedno až dvě procenta. Některé neandrtálské geny dávaly svým nositelům jisté výhody, a tak se v našem genomu zachovaly dodnes.
Kdysi to bylo výhodné…
A světe, div se: podle posledních průzkumů to vypadá, že neandrtálci vůbec nebyli hloupí. Podle obsahu jejich lebky soudě mohli být dokonce chytřejší a přizpůsobivější než naši předci z dávných dob. To, že vyhynuli, nutně neznamená, že byli blbí a neschopní.
Čtěte také
Jeden z genů, jaké některým z nás od neandrtálců opatřily naše praprapraprababičky je gen, který lidem umožňuje lépe snášet chlad. Za dlouhých tuhých zim, jaké zřejmě v Evropě panovaly až do konce poslední doby ledové před 10 tisíci lety, se schopnost snášet chlad jistě vyplatila. Dnes, když se teplota o něco zvýšila a skoro každé léto nám přinese extrémní vedra, už tahle genová výbava tak výhodná není.
Kámoška Jitka má tenhle gen skoro určitě. Jakmile teplota vystoupá nad pětadvacet stupňů, Jitka zvadne, sebemenší námaha je pro ni utrpení. Když teplota vystoupá nad pětatřicet, Jitka ztratí touhu žít. Nejradši by zalezla do vany plné ledu a tam se mátořila, dokud se zase neochladí.
Když zjistila, že mrazuvzdorné geny má nejspíš od neandrtálců, začala nadávat na svou nestydatou praprapraprababičku. Ale jen trošku, při takovém vedru je pro Jitku příliš namáhavé skutečně se rozčílit.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
