Iva Pekárková: Kdo čistí nápisy na zdech
Všimli jste si někdy, jak dlouho v Čechách vydrží nápisy na zdech? Teda některé.
Ty, které se nepříjemně dotýkají té či oné politické strany, obvykle brzo zmizí a my si je s pobaveným úsměvem můžeme připomínat jen na fotkách či videích, které se nám podařilo ulovit.
Iva Pekárková: Ode dneška žádné harašení, pánové
Já vím, že se k tématu „MeToo“ už dávno vyjádřil každý a jeho teta, ale nemůžu si pomoct. Vyjádřím se i já.
O to divnější je, když se dozvíte, že se s nenávistnými nápisy, které se objevily v jisté okrajové pražské části, prý „nedá nic dělat“. Na všem možném, na lavičkách, na odpadkových kontejnerech, na asfaltu, na zdech, na schodech se objevují pozoruhodná, ač ničím nepodložená odhalení, třeba že „Alláh je gay“, a značně obehraná doporučení typu „Černý, táhněte do Afriky“.
Ještě ke všemu jsou mnohé z těchto výkřiků psané jednoduchou a zcela srozumitelnou angličtinou. Tím pádem se snad každý návštěvník z ciziny, který na tahle místa zavítá, musí sám sebe ptát, jak je to možné: copak jsou ti Češi skutečně tak rasističtí, xenofobní a primitivní hulváti?
Ne, Češi skutečně nejsou tak otevřeně rasističtí a plní nenávisti, jak by se zdálo z nápisů.
Ničení soukromého majetku
Že se na zdech – a na lavičkách, kontejnerech, asfaltu nebo schodištích – takové nápisy objevují, na tom není nic divného. Jak dnes už víme, v každé zemi, i v těch, ve kterých vláda zastává otevřenou a osvícenou politiku, se najde nejméně pět procent lidí, kteří nenávidí gaye, cizince, opačné pohlaví, než je to jejich, a spoustu dalších věcí. Taková je lidská přirozenost.
Iva Pekárková: Ježíšova sekyra
On-line do úterý 11. srpna 2015.
Na tom, že se v jisté pražské části objevují nehezké nápisy, není nic divného ani děsivého. Jisté procento lidí prostě vyjadřuje své názory. Ale to, že tam takové nápisy zůstávají, už divné a děsivé je. Někteří místní obyvatelé se jich sami zbavují. Nechtějí, aby jejich čtvrť získala špatnou pověst. Ale některé tam zůstávají už několik neděl.
Proč? Protože úřad městské části prohlásil: „Mnohé z těchto nápisů se nacházejí na soukromých objektech. Nemůžeme s nimi nic dělat.“ Znamená to snad, že na soukromém objektu může rasistický, xenofobní nápis strašit třeba 20 let?
Není to tak dávno, co jistý občanský aktivista šel k soudu jen proto, že se odvážil přimalovat politikům na volebním plakátu slušivá tykadýlka. Byla z toho velká kauza a aktivista platil vysokou pokutu – za ničení soukromého majetku!
Proč se teda teď, když je soukromý majetek jisté městské části ničen mnohem horšími věcmi, než jsou tykadla, nepořádá hon na vandaly? Proč policisté nenapřou síly, aby ty zmetky dostali a všechny je přivedli k soudu?
Kdyby byla na světě nějaká spravedlnost, už dávno by se představitelům jisté pražské části zašmodrchala tykadla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
