Iva Pekárková: Ode dneška žádné harašení, pánové
Já vím, že se k tématu „MeToo“ už dávno vyjádřil každý a jeho teta, ale nemůžu si pomoct. Vyjádřím se i já.
S rostoucím zděšením pozoruju, kolik chlapů, za které bych dala ruku do ohně, odchází zděšeně ze zaměstnání, ze společnosti, dokonce ze života. A pak samozřejmě tací, za které bych ruku do ohně nedala. Dokonce bych věřila, že by si za své jednání zasloužili ťafku.
Iniciátorka kampaně #MeToo čelí obvinění ze sexuálního zneužívání. Je to konec celého hnutí?
Hollywoodský producent Harvey Weinstein zaplatil několika ženám za mlčení o tom, že je sexuálně napadl. Sesazený filmařský magnát údajně obtěžoval a zneužíval nespočet žen, často v hotelových pokojích. Čelí také obvinění ze znásilnění, připomíná komentář novináře Torstena Landsberga na portálu německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.
Ano, ťafku. A možná poučení. Ne naprostý konec své kariéry. To je ovšem otázka názoru.
Většinu z těchhle – skoro se chce říct obětí – osobně neznám. Některé osobně znám. Třeba fotografa Antonína Kratochvíla.
A právě v jeho případě jsem nevěřila vlastním očím, když jsem se doslechla a dočetla o obviněních vznesených proti němu. Znala jsem Antonína jako hřmotného, srdečného a hlavně hodného chlapa, který má lidi rád a rozhodně by žádnému – a žádné – neublížil.
Jaké ženské hrdinky chtít po MeToo? Míň vysmátých prostitutek, víc holčiček, co nesedí v koutě
Jako je před a po Kristu, tak je před a po MeToo. Zvýšená citlivost na souhlas žen k sexu a přidruženým aktivitám a k požadavku jejich rovnoprávnosti po hollywoodských skandálech citelně zesílila. Změnila se pravidla chování v práci nebo při randění a mění se, samozřejmě, i mainstreamové bijáky.
Moje první reakce byla: to je přece nesmysl! A ty dvě ženské, co ho obvinily z nevhodného chování, musejí být naprosté krávy. Pak jsem se ale dozvěděla, že si novinářka Jana Ciglerová dala práci s průzkumem, co se přesně stalo, a co může být pravdy na tvrzení těch dvou žen.
A zjistila, že obvinění zřejmě nebudou vymyšlená. Že se Antonín Kratochvíl podle všeho často choval zcela nevhodně. Trousil nevhodné poznámky a tu a tam se velmi nevhodně dotýkal svých kolegyň či známých.
Co kdybychom odpustili?
Podle některých psychologů muži podobné věci dělají nikoli z lásky k ženám, ale ze skryté nenávisti k nim. Možná je to leckdy pravda, ale v případě Antonína Kratochvíla tomu nevěřím. Antonín má ženy rád.
Kdo unáhleně flirtuje, ten pak dlouho lituje. Dávno před #MeToo řešil sexuální obtěžování v New Yorku zákon
„Sexuální skandály jen tak neodezní, protože ženy nezapomínají. Je na čase,“ řekla na červeném koberci při letošním hlavním ceremoniálu udílení Zlatých glóbů Meryl Streepová. To samé si myslel i major Francis G. Landon, když před stošestnácti lety předkládal v New Yorku zákon o postihu opilců, kteří urputně obtěžují ženy a snaží se lascivními poznámkami upoutat jejich pozornost.
Myslím, že fotograf Kratochvíl, tak jako spousta jiných – no ano, starších pánů – si zkrátka neuvědomuje, že by na jeho chování mohlo být něco špatného. Koneckonců dospíval v dobách, kdy bylo zcela v pořádku ptát se zcela neznámých žen „Slečno, kde jste koupila ten svetr s těma boulema?“, kdy bylo zcela v pořádku, když měl šéf intimní vztah se svou sekretářkou, kdy bylo zcela v pořádku chovat se k ženám tak trochu jako k věcem.
Byla to prostě jiná doba. A Antonín, tak jako mnoho jiných, nezaznamenal, že dnes je situace docela jiná.
A tak přicházím s návrhem: Co kdybychom mužům jako Antonín odpustili všechno, co provedli kdysi? A pokud nevymáhali sex násilím nebo vydíráním, prostě na všechno zapomněli.
A potom bychom jim řekli: Pánové, ale od teďka už, prosíme, nic podobného nedělejte. Zjistěte si, jak funguje moderní svět, a těchhle svých zvyklostí se zbavte. Žijeme koneckonců v 21. století.
Věřím, že většina z nich by to udělala. A na světě by hned bylo líp.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
