Iva Pekárková: Karibský karneval v Notting Hillu
Karneval v londýnském Notting Hillu, který se od roku 1966 koná každoročně koncem srpna, je druhý největší karneval na světě, hned po karnevalu v Riu de Janeiru. Neplatí se tam vstupné a obyčejně se ho zúčastní jeden až dva miliony návštěvníků.
Je to karneval na oslavu karibské kultury v Británii. Jeho prototyp se konal koncem ledna 1959, několik měsíců nato, co Notting Hill zažil nepokoje ze strany místních bělošských „Teddy Boys“, kterým se nelíbila přítomnost tmavších lidí z Jamajky a dalších karibských ostrovů v jejich okolí.
Čtěte také
Krvavé útoky na přistěhovalce tmavší pleti byly o to nespravedlivější, že přijeli do Anglie na výzvu krále, aby pomohli znovu vystavět Británii zničenou válkou.
Dnes, po skoro 60 letech, se Karneval stal součástí londýnského léta. Přesto se ozývají hlasy, že by neškodilo, kdyby ho zrušili. V posledních letech je totiž během dvou dnů oslav několik lidí pobodáno, v roce 2022 jeden člověk na následky zranění zemřel.
Zatím se město Londýn pokaždé rozhodlo, že se Karneval pořádat bude (kromě let 2020 a 2021, kdy jeho konání zabránil covid). Leze to do peněz – letos prý přišel na 12 milionů liber. Pořádek hlídalo nějakých 7 tisíc policistů.
Spousta zdravotníků byla v pohotovosti na místě, připravená zachraňovat. Celou čtvrť, kde se karneval koná, bylo třeba uzavřít a udělat z ní prostor pro pěší. Řadu linek autobusů bylo třeba posílit, aby zvládly dovézt na místo natěšené a místy už poněkud podroušené davy.
Předzahrádky domů a výlohy restaurací a obchodů bylo třeba ochránit vysokými dřevotřískovými deskami, které vydrží nápor davu. Když Karneval skončí, je třeba najmout 200 pracovníků, aby v ulicích uklidili.
Dav se zdál zdvořilý, ale „incidentů“ bylo...
Ve směru od stanice Notting Hill se procházelo detektory na kov, které větší bodné zbraně jistě zachytily. Policista, se kterým jsem mluvila, se o nich ale vyjádřil jako o „špatném vtipu“: jedinci, kteří chtějí na Karneval propašovat velkou kudlu, prostě jdou jinudy.
Čtěte také
Dealeři Karneval milují – lidé jsou ochotní platit za drogy mnohem víc než kdy jindy a zákazníků je tu požehnaně. Policisté zas tvrdí, že nikde není snazší dealery pozatýkat: provozují svůj byznys přímo před jejich zraky, leckdy stačí udělat tři kroky a máte je. I tak tu dealerů zbyde dost na to, aby nemalá část návštěvníků měla co fetovat.
Mnozí návštěvníci mužského pohlaví, černí, hnědí a bílí, si nosí v ruce láhev Hennessy, téměř oficiální symbol černošských rapperů a kultury hip hopu. Nemálo lidí cucalo z balónku kysličník dusný (rajský plyn).
Přesto byl dav velmi zdvořilý. Lidé se nestrkali, usmívali se na sebe. Chlapík, který se z nepozornosti vymočil deset centimetrů od mojí boty, vyhrkl: „Jé, sorry, sorry!“ Strávila jsem tam skoro celý den a nestala jsem se svědkem jediného policejního „incidentu“.
Výčet incidentů byl zveřejněn až druhý den. Osm pobodaných, z toho tři těžce. 35 zraněných policistů a 37 útoků na záchranáře. 349 zatčených. To, mezi námi, není tak hrozné vzhledem k tomu, kolik tam bylo návštěvníků a v jakém byli stavu.
I tak se náš kamarád Shawn, Jamajčan, radoval, že tam nešel. „Je tam moc Jamajčanů,“ nechal se slyšet, „a to nedělá dobrotu. Víš, co říkal Chris Rock, ten komik, že jo? Vždycky když se černoši dobře bavěj, přijdou ti lidi od n a pokazej jim to.“
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
