Iva Pekárková: Jižní kříž a Temný emu
Iva Pekárková: Jižní kříž a Temný emu
Nadosmrti nezapomenu na nadšený hlas průvodkyně, která nás provázela po nádherné krasové jeskyni, tuším, na Mallorce. „A tady,“ ukázala na jednu obzvlášť barokní formaci, „tady je anděl, anebo možná ryba. Anebo hamburger?“ V lesklém, průzračně bílém útvaru, který během staletí vznikl díky působení vody, si každý mohl představit naprosto cokoli.
Na tuhle dívku jsem si vzpomněla, když jsem tady v Austrálii mnoho dní – tedy nocí – marně hledala na obloze Jižní kříž.
Čtěte také
Teda – souhvězdí, která při troše představivosti mohla představovat křesťanský kříž, jsem na obloze nad jižní polokoulí viděla nespočet. Ale který je ten pravý? Strejda Vyhledavač nepomohl, ať se snažil sebevíc. Možná mě mátla i nezvykle jasná obloha, proděravělá nespočtem hvězd.
A pak jsem zas jednou nocovala v autě na opuštěném parkovišti v Západní Austrálii. Vyhlédla jsem z okénka – a byl tam. Byl to tak jednoznačně on, až jsem nemohla věřit, jak je možné, že jsem ho nepoznala hned.
První objevitelé a námořníci z řad bělochů, kteří překročili rovník a pluli dál na jih, prý na palubě svých lodí padali na kolena v modlitbách, když na obloze nad sebou spatřili křesťanský kříž. Potvrzoval jim, že Bůh jejich pouti přeje a i tady, daleko od domova, nad nimi drží ochrannou ruku. To proto, že obyčejně byli hluboce věřící křesťané. Kříže viděli všude.
Temný emu v mléčné dráze
Čtěte také
Já hluboce věřící křesťan nejsem, a tak jsem s jeho spatřením měla potíže. Ostatně… Jižnímu kříži chybí středová hvězda v místě, kde se jeho břevna protínají, a tak bychom mu mohli klidně říkat třeba Jižní kosočtverec. Jižní kříž z něj dělá, spíš než co jiného, křesťanská představivost.
Původní obyvatelé Austrálie o křesťanství, až do příchodu bílého muže, v životě neslyšeli. Nějakým křížem na obloze se nezabývali. Pro ně je nejdůležitější souhvězdí Temný emu. Ten není definovaný jednotlivými hvězdami, ale je ohraničený temnými oblastmi v Mléčné dráze.
Mimo velká města, v oblastech, která nejsou zasažena znečištěním světlem, není těžké ho spatřit v Mléčné dráze tak světlé, až byste uvěřili, že kdosi namočil štětku do vápna a přejel s ní celou oblohu. Je snadné v téhle skvrně uvidět posvátného ptáka – stvořitele. I když uznávám, že by to právě tak dobře mohl být kopinatý list eukalyptu, anebo dokonce cosi freudovského.
Je to tak: naše představivost je hluboce ovlivněná naší vírou.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
