Iva Pekárková: Co je to žena
Ve středu 16. dubna rozhodl Nejvyšší soud Spojeného království, jak má znít právní definice ženy: „Žena je osoba biologicky ženského pohlaví.“ Zní to vcelku logicky, však s touhle definicí všech pět soudců souhlasilo. Ne každý je z toho nadšený.
„Jsou sto let za vopicema!“ nechala se slyšet členka kongregace v našem unitářském kostele. Alfie o sobě prohlašuje, že je nebinární, a přeje si, aby se o ní hovořilo jako o „nich“ ne o „ní“, nebo o „něm“. Snažíme se se to tak dělat, ale Alfie působí tak něžně a – s prominutím – žensky, že to mnohý konzervativnější člen kongregace prostě nedokáže.
Čtěte také
Alfie má oprávněný strach o transženy. Příroda s nimi už jednou pěkně vymetla, cítí se být ženami, ale narodily se v mužském těle. Prošly náročnou a vůbec ne lacinou hormonální kůrou, prodělaly všemožné operace, strávily roky tím, že se učily vypadat jako ženy a mít ženský hlas – a teď se dozvědí, že ať se snaží sebevíc, podle zákona ženami nejsou.
Dovedu si představit, jak se mnohé z nich cítí.
Někteří novou definici vítají. Není sice tak jednoznačná, jak tvrdí Nejvyšší soud – ne každý, kdo se narodí jako holčička, má chromozomy XX, a ne každý, kdo se narodí jako chlapeček, chromozomy XY.
Čtěte také
Ale měla by usnadnit rozhodování o tom, kdo smí na místa určená výhradně pro ženy, kam muži mají zákaz vstupu – například do útulků pro týrané ženy nebo do ženských převlékáren.
Jakkoli se to zdá staromódní, existuje spousta žen, které si přejí mít, aby se tak řeklo, kam utéct před muži. Obklopené pouze ženami se cítí bezpečněji.
Definici ženy známe, definici muže ne
Vzpomínám třeba na týranou matku tří dětí – čtyřletého chlapečka, dvouleté holčičky a tři týdny starého miminka –, kterou jsem vezla do útulku. Sociální pracovnice dlouho obvolávala taxikářské společnosti, až našla taxikářku ženského pohlaví.
Čtěte také
Byl hustý provoz, každou chvíli jsem musela zastavit. A moje zákaznice se roztřásla pokaždé, když se k autu přiblížil jakýkoli muž, i když jen přecházel ulici a snad ji ani neviděl. Telefonovala sociální pracovnici a ta ji musela znova a znova ujišťovat, že v útulku opravdu nebudou žádní muži.
Dovedu si představit, jak by se tahle paní asi cítila, kdyby zjistila, že v útulku jsou i transženy, osoby, které možná mají penis.
Ostatně, všimli jste si, že Nejvyšší soud definoval ženu, ale muže ne? Přístup zákona k pohlavím není symetrický. To zřejmě vzniklo z pradávné – a dosud, jak se zdá, všeobecně rozšířené – představy, že zatímco ženy je třeba před muži chránit, muži ochranu před ženami nepotřebují.
Na individuální úrovni to samozřejmě neplatí, přesto se tím mnohá instituce řídí.
Ve veřejných budovách, v parcích a na nádražích teď nastane nový řád v záchodech. Tam, kde mají víc než dvě toalety, to žádný problém nebude: K „ženám“ a „mužům“ přibude „unisex.“ Tam, kde jsou záchody dva, bude jeden vyhrazen ženám a druhý bude unisex. Pokud se to pánům nelíbí, zdá se, že mají smůlu.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
