Iva Pekárková: Jaký trest si zaslouží?

Iva Pekárková: Jaký trest si zaslouží?
Hodinu nato, co se ve čtvrtek 13. března objevila v médiích zpráva o rozsudku, který obdržel Hassan Sentamu za vraždu patnáctileté Elianne Andam, se u pomníčku v místě, kde zemřela, shromáždila skupina lidí.
Nosili zavražděné studentce květiny, zapalovali svíčky. Někteří jen tiše stáli a vzpomínali, jiní hlasitě vykládali, že kdyby bylo po jejich, nevyváznul by ten grázl tak snadno. Zdálo se ale, že mnohé rozsudek potěšil. Hassan Sentamu tak snadno nevyváznul.
Čtěte také
Byl odsouzen na doživotí s tím, že za mřížemi musí strávit minimálně 23 let a až potom může požádat o podmínečné propuštění. Ve vězení bude přinejmenším do svých čtyřiceti.
Hassan Sentamu, tehdy sedmnáctiletý, zabil 27. září 2023 v jiholondýnské čtvrti Croydon, sotva půl míle od našeho domu, patnáctiletou Elianne Andam. Zprávy, které se objevily těsně po vraždě, byly nepřesné.
Tvrdily, že to byla jeho pomsta za to, že se s ním Elianne rozešla. Až při vyšetřování vyšlo najevo, co se přesně stalo.
Čtěte také
Elianne s Hassanem nikdy nechodila. Byla to kamarádka dívky označované jen jako S., která se s Hassanem rozešla. Den před vraždou si skupinka náctiletých dělala z Hassana legraci. Tenkrát rozčileně odešel, ale vrátil se druhý den ráno lépe připravený. Vzal si s sebou kuchyňský nůž své mámy, na obličeji měl masku a na rukou dva páry rukavic.
Při dalším sporu s Elianne a S. Elianne čtyřikrát bodl, jednou z toho do krční tepny. Ani rychlý zásah kolemjdoucích nepomohl, Elianne zemřela. Hassan si sundal rukavice, změnil svrchní oblečení, zbavil se nože a odjel domů. Policie ho zatkla dvacet minut nato, co Elianne zemřela.
Možná se zamyslí, než budou vraždit
Mnozí z lidí, kteří mrtvé Elianne nosili květiny, zapalovali svíčky a modlili se za ni, se obávali, že Sentamu unikne s nízkým trestem. To se ale nestalo.
Čtěte také
Porota rozhodla, že jeho čin není jen „usmrcení“, je to vražda. Sentamu neměl snadné dětství, skoro dva roky strávil u pěstounů, protože ho jeho matka nezvládala, a byl přeřazen do speciální školy, protože mu učení nešlo a bez provokace napadal spolužáky. Měl mírnou formu autismu a ADHD, na což upozorňovali jeho obhájci.
Ale psychiatr, který ho po činu vyšetřoval, usoudil, že jeho popudlivost a agresivita nesouvisejí s duševní nemocí, ale s jeho osobností, a tím pádem je v jeho silách je ovládat.
Soudkyně Bobbie Cheema-Grubb, mimochodem první Asiatka, která se ve Spojeném království stala soudkyní vrchního soudu, mu udělila trest blížící se horní hranici trestní sazby.
Elianne to život nevrátí. Ale není vyloučené, že si někteří popudliví a agresivní náctiletí uvědomí, že když vezmou život někomu jinému, zničí tím i svůj vlastní.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka