Iva Pekárková: Jak vypadá kulturní válka
Muzeum literatury v Charkově funguje „jako normálně“, až na to, že všechny cennosti, které v něm uvidíte (třeba kniha spisů Hryhorije Skovorody z konce 18. století), jsou dnes jen makety. Originály byly odvezeny a uloženy na bezpečném místě, samozřejmě tajném.
Pracovníci (hlavně ženy) v muzeu zůstali, přestože mu tak jako každé vzdělávací nebo kulturní instituci v téhle oblasti hrozí cílený zásah ruskou raketou.
Čtěte také
Začátkem války, v květnu 2022, zničil ruský vzdušný útok Skovorodovo muzeum ve vesnici Skovorodynivce poblíž Charkova, pojmenované na jeho počest. V té době se Ukrajinci ještě divili, proč Rusové zaútočili na cíl, který není ani vojenská základna, ani vodní zdroj anebo elektrárna.
Dnes už se nediví: je zřejmé, že Rusové s oblibou útočí na všechno, co představuje ukrajinskou kulturu. Hryhorij Skovoroda byl ukrajinský básník a filosof, muž, který odmítal hmotné statky a věřil, že filosofie by nám měla pomoci hledat a nalézt štěstí. Za Skovorodova života, v polovině 18. století, se začal rozvíjet koncept Ukrajiny a ukrajinského národa, a tak dnes Skovoroda představuje prvního významného ukrajinského básníka a filosofa.
Čtěte také
Útok na jeho muzeum je útokem na historii Ukrajiny a Rusové to moc dobře vědí. Dělají, co mohou, aby ukrajinskou kulturu vymazali z povrchu země. Pracují na tom podle vzoru „když nebudou historické památky, nebude ani historie“. Pevně doufám, že to takhle nefunguje, ale Rusové tomu zřejmě věří.
Nenakazit se primitivismem
Kulturní válka, kterou dnes vedou Rusové na Ukrajině, je primitivní a fyzická. Vážně by mě nenapadlo, že se ve 21. století budou pálit knihy a bude se znemožňovat jejich tisk. Minulý týden Rusové obětovali tři cílené rakety na zničení největší charkovské tiskárny a spálení padesáti tisíc knih. Vybombardovali tiskárnu za plného provozu, zabili sedm zaměstnanců a zranili jich sedmnáct. Pro charkovské nakladatele i čtenáře je to velká rána. Jistě se z ní vzpamatují, ale nějaký čas to potrvá.
Dobrá zpráva je, že Ukrajinci nenapodobují primitivismus útočníka a neoplácejí Rusům kulturní válkou vedenou stejnými metodami. Místo toho se od nich snaží co nejvíc odlišit. Dnes každý motorista zastaví u přechodu a dá přednost chodci – to se před válkou nedělo. A v metru lidé přidržují kyvné dveře, aby nebacily člověka, který jde za nimi. Právě proto, že v Moskvě to tak nikdo nedělá. Na rozdíl od Rusů Ukrajinci vědí, kolikáté je století.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
