Iva Pekárková: Devalvace druhů
Před několika lety donesla manželka nadějného mladého mykologa svému drahému pytlík sušených hříbků. Pravých italských. Mykolog nelenil, analyzoval DNA ze svraskalých plátků hub… a objevil tři nové druhy rodu Boletus, pravděpodobně původem ze střední Číny. Psalo se o tom v londýnském Metru.
Čtěte také
Běžný občan v reakci na článek nejspíš zavrtěl hlavou a zamumlal: „Tak vida – pravé italské hříbky. A z Číny!“ Ale z mnohých mykologů, mladých i nemladých, se vydral hořký povzdech: „Tak tady máme dalšího nadšence, který nám dělá binec v taxonomii.“
Popsat tři nové druhy, o kterých nevíme, z jaké jsou lokality, v jakém prostředí rostou, ani jaké mají morfologické znaky, je z hlediska taxonomie hub opravdu na nic. Slouží to jedinému účelu, totiž polaskat ego mladého mykologa, který pro ně vymyslí pojmenování a za to si velkými písmeny napíše své příjmení. Nejspíš v naději, že si tím zajistí nesmrtelnost.
Druhy se chovají neposlušně
Pokud se to nezměnilo mezi okamžikem, co jsem tenhle článek napsala, a okamžikem, co ho v rozhlase odvysílali, existuje dnes 26 uznávaných definic biologického druhu. U tvorů, kteří se rozmnožují pohlavně, by mělo (víceméně) platit, že jeden druh nemůže s jiným druhem zplodit plodné křížence.
Čtěte také
Jenomže některé pohlavně se rozmnožující druhy, morfologicky velmi odlišné, se chovají neposlušně, jejich kříženci se kříží s dalšími kříženci a kříženci kříženců, čímž vytvoří takzvaný hybridní roj, který taxonomům už desítky let způsobuje těžký bolehlav. V Česku tohle dělají třeba ostružiníky. V takových případech může značně pomoci DNA taxonomie, která se nezabývá šířkou kališních uštů ani přesným tvarem chlupů na plodech, ale číselně vyjádří, jak moc si jsou dvě rostliny blízké.
Mnoho klasičtějších taxonomů má ale k DNA taxonomii odpor. Nejen proto, že teď potřebují laboratoř, kde jim dřív stačila lupa. Dokonce ani kvůli mladým nadšencům, kteří v balíčku sušených hříbků z Itálie objeví tři nové druhy z Číny.
Celý klasický linnaeovský systém z 18. století, kterým se donedávna všichni řídili, nepočítal s tím, že se druhy vyvíjejí a mění. Koneckonců, Darwinova kniha O původu druhů vyšla až o dobré století později než slavná díla Linnaeova.
Jakmile vědci přejdou k DNA taxonomii, bude třeba celý systém od základu překopat a všechno se učit znovu.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
