Iva Pekárková: Poníci v New Forest
Jakmile vjedete do New Forest, úžasného národního parku v jihozápadní Anglii, plného hlubokých lesů a vřesovišť, hned jich pár uvidíte. Totiž překrásných koní drobné postavy, jak se v klidu pasou.
Čtěte také
Oficiálně se jmenují newforestští poníci a žijí tu už hodně dlouho. První zmínka o nich je z roku 1016 a je zřejmé, že v té době už nebyli žádná novinka. V dávné listině se oficiálně povoluje jejich pastva na veřejných pozemcích.
Odkud se vzali? Jsou to zřejmě potomci divokých koní, kteří kdysi patřili k fauně západní Evropy, ale na přelomu 19. a 20. století zcela vyhynuli. Jsou, díky mnoho set let trvajícím lidským pokusům o koňskou eugeniku, zkřížení s řadou dalších plemen a to jim dává mimo jiné barevnou variabilitu. Uvidíte poníky tmavohnědé, světlehnědé, černé, bílé, grošované, flekaté. Je jich tu kolem 5000, a dokonce i pro necvičené oko je každý trochu jiný.
Čtěte také
Přestože volně běhají, poníci mají majitele – jsou to místní lidé zvaní „commoners“, jejichž právo pást koně na veřejných pozemcích je už po staletí ukotveno v zákoně. Někteří mají na sobě značku majitele, ale místní říkají, že i bez té všichni vědí, čí jsou.
Jednou za čas majitelé poníky pochytají, přepočítají a pokusí se jim nasadit reflexní ohlávku, aby nepřišli k úhoně, když se v noci procházejí po silnicích. Smějí fakt úplně všude a v parku je drží jen přejezdové rošty na cestách. Přes rošt z nerezových tyčí prý ještě žádný poník nepřešel. Ostatně, vypadají spokojeně tam, kde jsou. A New Forest je potřebuje, už po mnoho set let jsou součástí ekosystému.
Svobodní nejsou, spokojení ano
Newforestští poníci jsou elegantní, není těžké si je představit, jak s vlající hřívou běží jako o závod. Místní ale tvrdí, že už je dlouho nikdo neviděl pohybovat se rychleji než krokem. Tedy – pokud do oblasti jednou za rok nevpustí hřebce.
Hřebce? Aha. Až teď si všimnete, že jsou všichni poníci kolem vás klisny, s výjimkou hříbat a ročků. Mladé hřebečky matkám odeberou, když jsou jim necelé dva roky, a umístí je mezi ostatní poníky mužského pohlaví na soukromý pozemek poblíž národního parku, kde je běžný turista vidět nemůže.
Sen o divokých mustanzích v anglickém národním parku dostal povážlivé trhliny. Ale co je poníkům do romantických lidských snů? Na farmě o rozloze 566 kilometrů čtverečních, kterou prý celý národní park New Forest ve skutečnosti je, mají všechno, co potřebují.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.