Iva Pekárková: Poníci v New Forest
Jakmile vjedete do New Forest, úžasného národního parku v jihozápadní Anglii, plného hlubokých lesů a vřesovišť, hned jich pár uvidíte. Totiž překrásných koní drobné postavy, jak se v klidu pasou.
Čtěte také
Oficiálně se jmenují newforestští poníci a žijí tu už hodně dlouho. První zmínka o nich je z roku 1016 a je zřejmé, že v té době už nebyli žádná novinka. V dávné listině se oficiálně povoluje jejich pastva na veřejných pozemcích.
Odkud se vzali? Jsou to zřejmě potomci divokých koní, kteří kdysi patřili k fauně západní Evropy, ale na přelomu 19. a 20. století zcela vyhynuli. Jsou, díky mnoho set let trvajícím lidským pokusům o koňskou eugeniku, zkřížení s řadou dalších plemen a to jim dává mimo jiné barevnou variabilitu. Uvidíte poníky tmavohnědé, světlehnědé, černé, bílé, grošované, flekaté. Je jich tu kolem 5000, a dokonce i pro necvičené oko je každý trochu jiný.
Čtěte také
Přestože volně běhají, poníci mají majitele – jsou to místní lidé zvaní „commoners“, jejichž právo pást koně na veřejných pozemcích je už po staletí ukotveno v zákoně. Někteří mají na sobě značku majitele, ale místní říkají, že i bez té všichni vědí, čí jsou.
Jednou za čas majitelé poníky pochytají, přepočítají a pokusí se jim nasadit reflexní ohlávku, aby nepřišli k úhoně, když se v noci procházejí po silnicích. Smějí fakt úplně všude a v parku je drží jen přejezdové rošty na cestách. Přes rošt z nerezových tyčí prý ještě žádný poník nepřešel. Ostatně, vypadají spokojeně tam, kde jsou. A New Forest je potřebuje, už po mnoho set let jsou součástí ekosystému.
Svobodní nejsou, spokojení ano
Newforestští poníci jsou elegantní, není těžké si je představit, jak s vlající hřívou běží jako o závod. Místní ale tvrdí, že už je dlouho nikdo neviděl pohybovat se rychleji než krokem. Tedy – pokud do oblasti jednou za rok nevpustí hřebce.
Hřebce? Aha. Až teď si všimnete, že jsou všichni poníci kolem vás klisny, s výjimkou hříbat a ročků. Mladé hřebečky matkám odeberou, když jsou jim necelé dva roky, a umístí je mezi ostatní poníky mužského pohlaví na soukromý pozemek poblíž národního parku, kde je běžný turista vidět nemůže.
Sen o divokých mustanzích v anglickém národním parku dostal povážlivé trhliny. Ale co je poníkům do romantických lidských snů? Na farmě o rozloze 566 kilometrů čtverečních, kterou prý celý národní park New Forest ve skutečnosti je, mají všechno, co potřebují.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.