Iva Pekárková: Opylovači rostlin
Ubývá včel. Pravděpodobně za to může několik typů pesticidů, které vyrábíme a používáme my lidé, a které nehezky promořily prostředí. Nedostatek včel se už projevuje na úrodě ovoce i zemědělských plodin včetně, věřte tomu nebo ne, řepky olejné.
Někteří sadaři dokonce začali najímat lidské opylovače. Ti pak třesou rostlinami rajčat, která jsou sice samosprašná, ale slabý vánek jim k opylení nestačí, případně sedí na stromě a sbírají pyl. V Číně se už delší čas opylují květy hrušní a dalších ovocných stromů pomocí „prášidel“ z kuřecího peří.
Čtěte také
Navíc se zjistilo, že se i některé rostliny, o kterých jsme předpokládali, že jsou závislé na včelách, můžou částečně opylit i za pomoci větru. Pokud bude hmyzích opylovačů nedostatek, dá se předpokládat, že se díky přirozenému výběru některé rostliny časem „naučí“ vytvářet plody i bez nich.
Když řekneme „opylování“, pomyslíme automaticky na včely. Včela medonosná skutečně je nejvýznamnějším opylovačem, přinejmenším z pohledu nás lidí. Včely opylují přes stovku plodin, které my lidé využíváme.
Ale i čmeláci jsou zdatní opylovači. Motýli, na které se díky statické elektřině pyl může nalepit, i když neusednou na květ. Mouchy, zejména pestřenky. Mravenci. A nějakých 1,5 tisíc druhů ptáků. Netopýři, drobní hlodavci, dokonce i slimáci.
Čtěte také
Problém je v tom, že ne každý opylovač může opylit květy jakékoli rostliny, mnozí jsou druhově specifičtí. K nejméně vybíravým opylovačům patří právě včely.
Vztahu opylovač-rostlina se říká mutualismus. Rostlina připraví pro opylovače něco, co ho naláká – nejčastěji sladký nektar – a opylovač jí za to usnadní rozmnožování.
Pomáhají si navzájem, ale taky se podvádějí
Některé rostliny ale podvádí – leckteré vstavačovité mají květy ve tvaru toho či onoho hmyzího jedince a na ty lákají hmyz, který se touží sám rozmnožovat.
Čtěte také
Rafflesia, tropická rostlina, kterou při troše štěstí můžeme spatřit třeba na Borneu, láká své opylovače – mouchy – strašlivým smradem připomínajícím mrtvolu. Ve skutečnosti mouchám nenabízí nic.
Ošálené mouchy do ní nemohou naklást vejce, jak měly v úmyslu. Rafflesií v poslední době ubývá – každý květ musí být opylený pylem z jiného jedince, jinak semena nevytvoří. Takové květy od sebe nesmí být dál než na vzdálenost mušího doletu.
A čím méně je rafflesií, tím dál jsou od sebe a tím víc se snižuje šance, že vytvoří semena.
Mimochodem – nejsou to jen rostliny, kdo podvádí. Podvádějí i opylovači. Na vlastní oči jsem viděla čmeláka, jak létá nad hustým kobercem netýkavky nedůtklivé, každý žlutý květ nabodne sosákem v ostruze, tam, kde je nektar, ten vysaje a odletí vyrabovat další květ.
Je to pro něj méně namáhavé – nemusí svým tělem proniknout do květů. Ale květy neopylí.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
