Iva Pekárková: Co je to eutanázie
Už mnoho let se v Česku hádáme, jestli uzákonit eutanázii, anebo radši ne. Většina z nás na to má nějaký názor.
A tak je překvapující, kolik lidí dodnes neví, co eutanázie je. A co není. Původní význam tolikrát opakovaného řeckého dvojsloví – „krásná“ nebo „dobrá“ smrt – byl jiný než dnešní. Eutanázie, to byla všestranná péče o umírajícího člověka, kterému už nebylo pomoci. Takže vlastně to, čemu dnes říkáme paliativní léčba.
Čtěte také
Koncem 30. let minulého století hitlerovské Německo dalo slovu „eutanázie“ velmi špatné jméno: „eutanizováni“ byli lidé duševně nemocní, lidé s odlišnou sexuální orientací, lidé patřící ke „špatnému“ etniku. Jejich smrt jistě nebyla dobrá, ani krásná.
V dnešní době se eutanázie definuje obyčejně jako „aktivní usmrcení člověka“, ať už na jeho žádost, anebo, pokud není schopen svá přání vyjádřit, na žádost někoho jiného. Eutanázie musí být „provedena“ a ten, kdo ji provádí, si musí být vědom, co koná.
Ve většině států USA je eutanázie zakázaná. Jen v několika státech je od letošního roku povolena asistovaná sebevražda – tedy situace, kdy člověku, který se touží zabít, jeho sebevraždu umožníme, ale aktivně ji musí provést on sám – ať už tím, že sám vypije sklenici jedu, nebo tím, že zmáčkne knoflík, kterým vypustí jedovatý plyn.
Je eutanázie dobrý nápad?
Ale odpojit člověka od přístrojů, to podle definice v USA eutanázie není. Člověka, který není schopen života bez podpory tělesných funkcí, není třeba zabíjet, abychom zkrátili jeho utrpení. Postará se o to příroda.
Čtěte také
Dovolit starému člověku umřít rozhodně není eutanázie. A v mnoha případech to může být lepší vyjádření úcty k němu, než držet ho uměle při životě, přestože opakovaně prohlašuje, že si žít nepřeje.
A teď asi naštvu spoustu svých kamarádů, kteří jsou zastánci eutanázie. Je mi líto, ale nemyslím, že je dobrý nápad uzákonit možnost aktivního zabití člověka, byť je to přáním jeho samotného nebo jeho blízkých. Vidím příliš mnoho možností zneužití. A kdyby byl „eutanizován“ jen jediný člověk, který si to nepřeje, je to příliš mnoho.
Americký model, zdá se mi, v tomhle nefunguje tak špatně. Pokud si přejete zemřít, ale nejste schopni sami spáchat sebevraždu (třeba v případě kvadruplegiků), můžete o povolení podrobit se eutanázii požádat soud. Ten vám tuhle možnost s velkou pravděpodobností povolí.
Totéž mohou udělat příbuzní pro člověka, který už takového činu není schopen. Mimochodem, v Americe prý až třetina lékařů nikdy nesložila Hippokratovu přísahu. Takže, aspoň teoreticky, zabíjet smějí.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
