Iva Pekárková: Borovicový věnec George Washingtona

George Washington
George Washington

O Vánocích před nějakými pětadvaceti lety jsem se šla podívat do proslulého domu Dyckman House. Leží na severní špičce Manhattanu a je to nejstarší manhattanský farmářský dům.

Postavil si ho pan William Dyckman v poslední čtvrtině 18. století a na nějaký čas v něm ubytoval George Washingtona, když byl ještě generálem bojujícím za nezávislost Spojených států.

Iva Pekárková: (Ne)kultura silničního provozu

Dálnice

V posledních pěti nebo šesti týdnech jsem měla příležitost znovu se seznámit s kulturou silničního provozu v České republice.

Georgi Washingtonovi poskytlo přístřeší mnoho amerických vlastenců. V Dyckmanově domě vojevůdce bydlel zrovna o Vánocích, a tak pro něj dům slavnostně vyzdobili. (Taky mu vyprali prádlo – a dům se dodnes pyšní seznamem jednotlivých součástí Washingtonova oblečení, včetně instrukce „límečky řádně naškrobit“.)

Po víc než dvou stech letech správci domu dům opět slavnostně vánočně vyzdobili – a lákali turisty i newyorčany na „dobovou výzdobu v autentickém duchu“.

Zaplatila jsem vstupné, vešla dovnitř a začala se zajímat o výzdobu.

Vyšlo najevo, že výzdobu představuje jeden malý borovicový věnec pověšený na dveřích.

„To je všechno?“ zeptala jsem se průvodkyně.

Co jsou to tradiční Vánoce?

„Ovšem, vždyť je to v autentickém duchu,“ informovala mě a na hlase jí bylo znát, že se jí na totéž ptá každý druhý. „V té době si každá rodina nekupovala stromeček. V té době nebyla elektřina, a tak nebylo možné pověsit do oken půl kilometru drátů s girlandami nevkusných blikajících světel. V té době se ještě nedávaly dárky, ani dětem ne. Jídal se sytý oběd, ale ten byl často bezmasý.“

Iva Pekárková: Ten problém s barvami

Mikuláš

Když jsme na začátku prosince v Čechách, můj přítel K. se rád účastní mikulášských slavností. Konkrétně v roli čerta.

Vzápětí mě paní průvodkyně ujistila, že Vánoce tehdy lidé brali velmi vážně. Byly to významné náboženské svátky. I v tom největším mrazu nebo vichřici se chodívalo do kostela.

Řádně poučena jsem vyšla do mrazivého dne.

Když mi dnes kamarádky, celé uštvané, vykládají, že ony chtějí pro děti přichystat „tradiční Vánoce se vším všudy“, že musejí napéct devět druhů cukroví a nakoupit dárky pro všechny příbuzné a známé – a že už toho mají plné zuby a aby ty zatracený Vánoce čert vzal, povím jim o věnci George Washingtona v Dyckmanově domě. Vždyť i tak se dají slavit „tradiční Vánoce“.

Iva Pekárková

Některé to snesou bez protestů, jiné mi vysvětlí, že ony si tohle dovolit nemůžou, protože co by tomu řekly děti. Jedna nebo dvě na mou radu skutečně ubraly tempo a přestaly se Vánoc tolik děsit.

Jen jedna se rozčilila, že jí představu Vánoc kazím, a doporučila, ať se do toho nemotám. A na dotvrzení, že Vánoce jsou svátky míru, mi málem ukousla hlavu.