Iva Pekárková: Ten problém s barvami

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mikuláš

Když jsme na začátku prosince v Čechách, můj přítel K. se rád účastní mikulášských slavností. Konkrétně v roli čerta.

Ještě začátkem tisíciletí si všichni naši známí pochvalovali, jak skvělý je z něj čert. Barvu na to má dokonalou: temně hnědou jako hořká čokoláda, a vlasy po čertovsku kudrnaté. Stačí mu nasadit růžky, přišpendlit ocas – a je z něj staročeský čert jak vyšitý.

Iva Pekárková: (Ne)kultura silničního provozu

Dálnice

V posledních pěti nebo šesti týdnech jsem měla příležitost znovu se seznámit s kulturou silničního provozu v České republice.

Až před dvěma či třemi lety narazil K. na politickou korektnost ze strany naší známé. Dlouho mu vysvětlovala, že je nevhodné, aby barvou své tváře děti strašil, posilují se tím rasové předsudky – a proč by čert měl být zrovna černý?

K. sice namítl, že pokud ví, žádné dítě se ho ještě nikdy nepolekalo, aspoň pokud byl v čertím převleku. Když chodí po Čechách či Moravě a čertí kostým na sobě nemá, děti se ho občas lekají.

Nakonec se nechal přesvědčit, aby šel za anděla. Rasové předsudky tak jistě podkopával, ale necítil se v tom převleku dobře. Nedokázal se zbavit přesvědčení, že se barva jeho pleti k andělovi nehodí.

A andělé v Africe?

Mimochodem, v Africe se temná barva taky spojuje s nedobrými věcmi, protože je to barva noci. Jen někteří američtí černoši to mají zrcadlově převrácené: všechno bílé je podle nich špatné, všechno černé dobré. V Africe to je složitější. V Senegalu dokonce existuje rčení „Jsi černý jako tvoje duše“ – a není to pochvala.

Iva Pekárková: Zachraňte instituci manželství! Honem!

Svatba (ilustrační)

Běžné pozorování dává za pravdu statistikám. Instituce manželství skutečně upadá. Má na kahánku.

Tenhle rok trávil K. Mikuláše v rodné Nigérii. A rozhodl se, že ve vesnici uspořádá malou lekci evropských zvyklostí. Sehnal ochotného čerta – bratra Ata – a bezvadného Mikuláše – tělnatého strýce Solomona, kterému, na rozdíl od většiny mužů v K.-ově kmeni, rostou nádherné kadeřavé vousy.

Role anděla zbyla – no ano, na K. Pokoušel se z toho vyvléknout a nastrčit místo sebe dospívající neteř, ta se ale příliš styděla. A tak se K. zabalil do prostěradla, kudrnaté vlasy schoval pod čepičkou.

A – protože mu vlastní barva připadala na anděla nevhodná, nabílil si obličej. Použil k tomu prášek z kůry jakéhosi stromu, kterým si bělí tvář místní šamani.

Cukroví neměli, to v Nigérii neseženete, ale koupili pár bochníků nasládlého chleba, že z nich budou ulamovat a obdarovávat děti.

Iva Pekárková

Zpravodajská služba ve vesnici funguje dokonale, a tak děti dávno věděly, co se ten večer chystá. V Mikuláši a čertovi rozpoznaly své příbuzné a známé. Ale anděla se bály. Ty větší si ho podezíravě prohlížely a neodvážily se přiblížit. Ty menší se rozbrečely a utekly se schovat.

Tak tomuhle říkám problém s barvami.