Iva Pekárková: Blbý a blbější
Náš londýnský známý Venca byl chytrý chlap, mohli jste s ním mluvit o čemkoli. Sice mudroval, tak jak to starší pánové občas dělávají, o všem věděl vždycky o trošilinku víc než ostatní a všem to vždycky řádně vysvětlil, to se ale dalo vydržet.
Jenže pak přišla doba covidová a Vencovo mudrování dosáhlo velkolepých rozměrů. Na jaře 2020 halasně zastával několik navzájem si odporujících teorií – totiž že žádný virus neexistuje, je to jen propaganda neomarxistů, že se ta nemoc dá spolehlivě vyléčit pitím sava a že beztak zabíjí jen staré a nemocné, kteří by stejně brzo umřeli, takže žádná škoda.
Čtěte také
Vzhledem k tomu, že je Vencovi přes sedmdesát, má nadváhu, cukrovku a vysoký tlak, to od něj byl poněkud frajerský přístup. Pokud vyrazil někam, kde musel mít nasazenou roušku, nosil ji zásadně pod bradou a tvrdil, že se v roušce dusí – a ostatně, žádný virus šířit nemůže, protože vydechovaný vzduch z jeho nosu jde stejně směrem dolů, takže si dýchá do roušky. Choval se zkrátka jako covidiot.
Když se blbost vylije z břehů
Jeho žena Nora dělala, co mohla, aby Vencu před virem ochránila. Naštěstí byl z celé té „šaškárny s covidem“ natolik otrávený, že radši seděl doma. Nemoc se jim, zdá se, vyhnula.
Čtěte také
Pak Vencovi náhle a nečekaně – u téhle nemoci je to vždycky náhlé a nečekané – na covid zemřel švagr. Venca, jak se říká, udělal čelem vzad a začal se viru bát. Svou hrůzu z nemoci vyjádřil prohlášením, že se nikdy, nikdy, nikdy nenechá očkovat.
Pro Vencovo počínání má psychologie dobré vysvětlení. Nejspíš je to celé funkce strachu: Venca se nové nemoci bojí tak moc, že ho strach docela ochromil a on ztuhl jako králík ve světlech náklaďáku. Rozmluvit mu to nejde. Jak známo, na emoce logické argumenty nezabírají. A strach je hodně silná emoce.
Venca se, pokud jde o covid, chová jako blbec. Zjišťuju ale, že ne ten největší. Venca aspoň nebránil manželce a dalším příbuzným, kteří se s nadšením nechali očkovat. Na bojovníky proti vakcinaci, na jaké narážím na sítích, Venca prostě nemá. Slyšeli jste už, že z lidí očkovaných proti covidu vycházejí ničivé paprsky, ze kterých všechny ostatní bolí hlava, selhávají jim orgány, rozlézá se po nich rakovina a občas padnou mrtví k zemi? Teď tihle mudrlanti navrhují izolovat očkované lidi v lágrech daleko od civilizace, kde nebudou svou zhoubnou auru přenášet na druhé.
Z těchhle blábolů, připomínajících absurdní poezii, mě spolehlivě rozbolí hlava a selhává mi bránice. Nevěřím vlastním očím a říkám si: zlatej covidiot Venca.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
