Iva Pekárková: Bílé nadělení

16. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lišky v Londýně
0:00
/
0:00

Zázrak! Po několika letech v Londýně napadl sníh a sněhová pokrývka se u nás na předměstí drží už několik dní. Jakékoli „nezvyklé“ počasí v téhle metropoli obyčejně způsobí dopravní kolaps.

Stačí, aby pořádně zapršelo, a na leckteré trati přestanou jezdit vlaky. Dvě hrstky sněhových vloček zneprůjezdní silnice, protože se v jižní Anglii auta na zimu nepřezouvají a řidiči neumějí jezdit ve sněhu. Silničáři nejsou vybavení sněžnými pluhy, je zázrak, když vozovku posolí. I chodníky jsou nebezpečné – lidé sníh před svými domy neodklízejí, ostatně ani nemají škrabku.

Čtěte také

I když může být sníh v praxi nepříjemný, je v metropoli velká vzácnost a většina Londýňanů si ho považuje.

I ti čtyřnozí. Bylo kouzelné pozorovat, jak se naše lišky seznamují s tou divnou bílou hmotou, od které zebou tlapky. Ty mladé, letošní, ve sněhu přešlapovaly, nedůvěřivě k němu čichaly, zdálo se, že se pokoušejí zjistit, co to může být. Jejich maminka, veteránka sněhových přeháněk z doby před dvěma roky, je shovívavě sledovala.

Když sníh vidíte poprvé

Sníh překvapil a nadchl i K.-ovu krajanku, která sem před časem přijela z Nigérie. Když hustě chumelilo, obvolala Esohe všechny své kamarády a známé – v Evropě, v Americe i v Nigérii – a nadšeně jim vykládala, že za oknem poletuje takové lehké bílé cosi – ne, nejsou to ani dešťové kapky, ani kroupy – a zasypává to všechno tlustou bílou pokrývkou.

Čtěte také

„Cukr to taky není!“ vysvětlila tříleté neteři.

Nikdy prý netušila, jak krásné to může být.

Pak se ale, celá natěšená, vydala na tu krásu podívat zblízka. Oblékla si obrovskou vatovanou bundu, přehodila přes ni šál a s holými lýtky jako obyčejně vyběhla na ulici.

Hned se ale vrátila a zavolala nám, dočista vyděšená. „Panebože! Tenhle… sníh, jak tomu říkáte, je strašně studený! Úplně mi to zmrazilo nohy!“

Iva Pekárková

Esohe až dosud chodila po Londýně v žabkách a zatím jí to stačilo. Když je zima, navleče si do nich tlusté ponožky a neohroženě šmaťhá na autobus. Chodí jen v žabkách anebo ve střevíčkách, jiné boty nikdy nepotřebovala.

Teď ale uznala: „Ivo, měla jsi pravdu. Zima na člověka leze od nohou. Budu si muset opatřit… jak tomu říkáte? Tenisky.“

Autorka je spisovatelka, žije v Londýně

Spustit audio