Organizace Islámský stát ztratila svůj chalífát v Sýrii a Iráku, ale daří se jí v horách severovýchodního Afghánistánu. Tam skupina najímá nové bojovníky a chystá plány útoků na Spojené státy a další západní země, upozorňuje agentura AP, která cituje americké a afghánské bezpečnostní zdroje.
Osmnáct let po americké invazi do Afghánistánu dnes v této zemi takzvaný Islámský stát představuje větší hrozbu než místní povstalecký Tálibán, zejména kvůli stále vyspělejším vojenským schopnostem a strategii útoků na civilisty. Západ má z džihádistů tak velké obavy, že zvažuje zapojení Tálibánu do boje proti nim. Toto hnutí se ostatně s Islámským státem už několikrát střetlo.
V devadesátých letech se hnutí Tálibán v Afghánistánu soustředilo především na dohled nad morálkou. V současné době se ale v oblastech pod svou kontrolou snaží budovat i paralelní správní orgány, uvádí server panarabské stanice Al-Džazíra.
Nejmenovaný americký zpravodajský důstojník v Afghánistánu pro AP uvedl, že nedávná vlna útoků v afghánském Kábulu může být předehrou k ještě větším atentátům v Evropě a Spojených státech. Podle něj jsou jen otázkou času.
Ředitel Střediska bezpečnostních studií při Georgetownské univerzitě Bruce Hoffman upozorňuje, že samozvaný Islámský stát investuje do Afghánistánu obrovské prostředky a hromadí na východě velké množství zbraní.
Islámský stát se v Afghánistánu objevil brzy po vyhlášení chalífátu v Sýrii a Iráku v roce 2014. Jeho afghánská odnož si říká Provincie Chorásán podle středověkého názvu oblasti, která zahrnovala Afghánistán, Írán a střední Asii. Prvními členy skupiny byli Pákistánci a nespokojení členové Tálibánu, kteří útočili na místní menšinové šíity.
V roce 2015 jejich řady rozšířilo Islámské hnutí Uzbekistánu. Dnes má afghánský Islámský stát tisíce bojovníků z arabských zemí, střední Asie, Čečenska, Indie a Bangladéše. Jsou mezi nimi i čínští Ujgurové.
Skupina sídlí ve východní provincii Nangarhár u pákistánských hranic, ale má silnou přítomnost i na afghánském severu nebo v provincii Kunar. Jsou tam vysoké hory a obtížný terén, odkud je těžké džihádisty vyhnat. Usáma bin Ládin se po pádu Tálibánu v této oblasti úspěšně skrýval téměř rok a americká armáda tam utrpěla těžké ztráty.
Po 17 letech bojů jsou možná Američané i Tálibán připravení složit zbraně. Podle zvláštního amerického zmocněnce pro Afghánistán Zalmaye Khalilzada se obě znepřátelené strany shodly na základních principech, které by měly vést k ukončení bojů, uvádí na svých stránkách týdeník The Economist.
Člen provinční rady Nangarháru Adžmal Umar vysvětluje, že Islámský stát dnes působí ve čtyřech provinciích. V Kunaru je podle něj situace taková, že „pravou část silnice ovládá Tálibán, levou Islámský stát a místní vláda to, co zbývá uprostřed“. Umar je přesvědčený, že se džihádisté brzy pokusí obsadit celý východní Afghánistán.
Američané doufají, že by se v boji proti nim mohli spojit s Tálibánem, s nímž v poslední době jednají o míru. Hnutí má v zemi ještě pořád víc bojovníků než organizace Islámský stát. Tálibán v posledních měsících potvrdil, že v poválečném Afghánistánu nechce mít mocenský monopol, zatímco Islámský stát chce svrhnout vládu v Kábulu a zřídit globální chalífát.
Americký zmocněnec Zalmay Khalilzad už s Tálibánem o ukončení nejdelší americké války několikrát jednal. Podle AP se zdá, že se obě strany blíží k dohodě. Ta by přinesla stažení Američanů z Afghánistánu výměnou za slib, že Tálibán dohlédne, aby zemi nikdo nevyužíval jako základnu k útokům ve světě.
Podle nejmenovaného citovaného amerického zpravodajce Spojené státy doufají, že se podaří začlenit Tálibán do vlády i do boje proti Islámskému státu. To by však zároveň mohlo přimět radikálnější členy hnutí k přestupu k Islámskému státu. Ostatně v severním a východním Afghánistánu k tomu už dochází.
Rusko, které zemi v osmdesátých letech okupovalo, před takzvaným Islámským státem varuje už řadu let a snažilo se s Tálibánem jednat ještě před Američany, podotýká AP.
Zhruba 350 vojáků Armády České republiky působí v současnosti na misi v Afghánistánu v rámci operace Rozhodná podpora. Přestože například na základně v Bagrámu plní společně s Gruzínci klíčovou roli ochránců všech 12 tisíc příslušníků koaličních sil, mluví se o nich de facto jenom když se stane to nejhorší, jako třeba v srpnu 2018, kdy se 3 čeští vojáci stali oběťmi sebevražedného atentátníka během patroly v okolí základny.
Rusové s Američany souhlasí, že Tálibán v afghánské vládě a v boji proti džihádistům je nejlepší řešení. A už dvakrát o tom neoficiálně jednali se zástupci Tálibánu, afghánského kabinetu a předními afghánskými osobnostmi.
V posledních měsících však mírový proces zpomaluje, a tak Moskva poslala armádě Kyrgyzstánu těžké zbraně, včetně vrtulníků a obrněných vozidel, a zvýšila pohotovost na svých základnách jak v Kyrgyzstánu, tak i v Tádžikistánu.
Když proti afghánské odnoži Islámského státu razantně nezakročíme, bude do roka schopná provést velký útok ve Spojených státech nebo Evropě, varuje americký zpravodajec. Podle něj se někteří zajatí džihádisté přiznali, že byli v kontaktu se svými spolubojovníky v jiných zemích. Osm osob napojených na afghánský Islámský stát bylo zatčeno i ve Spojených státech.
V samotném Afghánistánu skupina verbuje bojovníky na univerzitách, kde vyhledává mladíky, kteří budou cestovat do zahraničí. Rovněž používá sociální sítě a plánuje útoky, řekl zpravodajský důstojník.
Afghánistán už mezitím poznal brutální taktiku Islámského státu zblízka. Skupina kromě sebevražedných útoků napadá vesnice, kde zabíjí obyvatele včetně dětí, a ženy si odvede s sebou, popsal agentuře AP Afghánec, který žil ve vsi v Nangarháru.
Na jihu Filipín se (ve dnech 21. 1. a 6. 2.) koná referendum, ve kterém voliči rozhodnou o vzniku a přesné územní podobě rozšířené muslimské autonomie...
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
